У нас вы можете посмотреть бесплатно Zřícenina hradu Choustník или скачать в максимальном доступном качестве, видео которое было загружено на ютуб. Для загрузки выберите вариант из формы ниже:
Если кнопки скачивания не
загрузились
НАЖМИТЕ ЗДЕСЬ или обновите страницу
Если возникают проблемы со скачиванием видео, пожалуйста напишите в поддержку по адресу внизу
страницы.
Спасибо за использование сервиса ClipSaver.ru
Název hradu (původně Chustník) prý pochází od vrchu chustem (křovím) porostlém. Hrad byl založen okolo r. 1262, kdy toto území věnoval pánům z Poděbrad (později zvaným z Choustníka) král Přemysl Otakar II. výměnou za Poděbrady. Zlatý žebřík v modrém poli, který mají páni z Choustníka ve znaku, je prý připomínkou statečného činu jednoho z předků tohoto rodu – Jindřicha (některé zdroje uvádějí Jetřich). Ten podle Dalimilovy kroniky obdržel své erbovní znamení od krále Vladislava II. jako odměnu za to, že při dobývání Milána r. 1158 vylezl s pomocí žebříku jako první na městské hradby. První majitelé hradu První jméno spojované s hradem je Beneš z Choustníka, syn Hroznaty z Poděbrad. Po Benešově smrti si jeho dva synové panství rozdělili; zpočátku jej spravovali společně, avšak později (zřejmě kvůli ekonomickým neshodám) přistoupili k řešení v Čechách ojedinělému – hrad si mezi sebou rozdělili a rozšířili každý po svém. Vznikl tak jediný tzv. dvojhrad (ganerbenburg), dle smlouvy mezi pány z Choustníka doslova „hrad mezi sebou rozdělený“, sídlo, které mělo dva samostatné paláce a dvě věže, avšak pouze jediné společné opevnění. Historie hradu od vrcholného středověku do dnešní doby Od bratrů Beneše a Jana z Choustníka koupil hrad r. 1322 Petr z Rožmberka, který tak rozšířil své rozsáhlé panství na severovýchod; hrad tedy plnil funkci předsunuté bašty tohoto mocného rodu po dobu 275 let. Rožmberkové na Choustníku sice nesídlili, hrad spravoval jejich purkrabí, avšak na přestavby a úpravy se nezapomnělo. Zvláštní pozornost jim věnoval hlavně Oldřich z Rožmberka, který hrad nechal ve 30. letech 15. století nákladně opevnit. Za husitských válek zde věznil kněží vyznávající kališnickou víru. Choustník se stal spolehlivou oporou katolických pánů a odolnost svých hradeb prokázal i za poděbradských válek. Nicméně koncem 15. století jeho význam jako pevnosti poklesl. Ještě r. 1593 byl Choustník v relativně dobrém stavu, ale poté, co jej v r. 1597 poslední Rožmberk Petr Vok prodal Jiřímu Homutovi z Harasova, začal hrad chátrat. R. 1614 se v záznamech o tomto sídle hovoří již jako o pustém. Poté následovalo období střídání majitelů, které trvalo až do r. 1932, kdy tehdejší vlastníci, dědicové Raula Rohana, postoupili hrad Klubu československých turistů. V současnosti patří objekt do vlastnictví obce Choustník, což je v naší zemi poměrně rarita. Zřícenina hradu dnes Do dnešních dnů se dochovaly rozsáhlé a impozantní zříceniny všech hradních částí. Dominantu hradu tvoří dvě hranolové věže, z nichž severní – nejvyšší a nejzachovalejší – je přístupná schodištěm; měří 18 m a byla upravena na rozhlednu s dalekým výhledem do okolí. Mohutné jsou i fragmenty paláců a hradeb jádra i předhradí. Choustník je obestřen řadou mystérií. Vypráví se, že sklepení jsou plná pokladů, nebo že kachna, kterou vpustili do místní studny, vyplavala na rybníce Jordán u Tábora. Podle další pověsti balvany, ležící při úpatí kopce, nechal Žižka valit z vrchu na své protivníky. Vysoké okované boty, které se našly na zámku dole v obci, byly umístěny do Soběslavského muzea a návštěvníkům se ukazují jako boty Žižkovy. Přitom historici dokázali, že slavný husitský hejtman na Choustníku nikdy nebyl. I tak je hrad velmi atraktivním výletním cílem.