Fotovoltaiky instalované do roku 2010 nás stojí tolik, kolik se zaplatí za nový reaktor v Dukovanech скачать в хорошем качестве

Fotovoltaiky instalované do roku 2010 nás stojí tolik, kolik se zaplatí za nový reaktor v Dukovanech

Slabá energetická soběstačnost, závislost na Rusku a neefektivní územní plánování – to jsou hlavní výzvy, kterým musí Česká republika v současnosti čelit. V rozhovoru pro pořad Deep State to uvedl Ondřej Záruba, finanční a realitní analytik serveru Finsider. Celý rozhovor: https://www.focuson.cz/fotovoltaiky-i... „Geopolitika je pro nás velké téma," říká Záruba. Podle něj jsou obecně pro podnikání důležité tři vrstvy, které je potřeba dobře analyzovat. „Jedna vrstva je makro, poté sektor odvětví, kde se pohybujete, a potom je detail dealu, který děláte. Pokud selžete už v makru, tak jste selhali úplně ve všem, protože to je klíčový indikátor toho, co musíte udělat jako první při investování a podnikání," dodává Záruba s tím, že samotný výběr trhu je klíčový. A právě geopolitická situace hraje zásadní roli. „Sektory trhu jsou v různé kondici a nejsou na tom stejně. Geopolitika je naprosto zásadní z pohledu našeho ale i euroatlantického regionu. A to vytváří tlak na části té naší ekonomiky, kde někdo bude profitovat a někdo na tom prodělá," dodává s tím, že i toto je důvod, proč se o celé téma zajímají. Reforma přichází – lidé se budou muset o sebe více starat sami Reforma penzijního systému byla v českém prostředí dosud vnímána především jako odpověď na demografické problémy stárnutí populace. Nově však přichází tlak i z geopolitické oblasti, protože stát potřebuje změnit strukturu svých výdajů. „Stát má rozpočtové priority někde jinde a bude muset zásadním způsobem změnit strukturu svých rozpočtů, aby vyhovovaly aktuálním potřebám, protože ty se prostě změnily," vysvětluje Záruba. Pokud stát potřebuje navýšit například rozpočet na obranu nebo efektivněji pracovat s narůstajícím dluhem, musí se snížit výdaje v jiných oblastech. Zátěž státního rozpočtu je podle analytika mimo jiné spojena i s penzijním systémem a všemi sociálními transfery. „Pokud potřebujete navýšit rozpočet na obranu nebo pracovat lépe s dluhem, protože dluh je dneska daleko větší zátěž než v dobách ekonomické stability, tak ten tlak přichází na cost cutting a na to, aby se lidé o sebe v řadě ohledů museli postarat sami proti situaci, kdy byli zvyklí, že se o ně stará stát," dodává. Energetická soběstačnost jako klíčový problém – bude pokračovat závislost na Rusku? Česká republika má podle Záruby zásadní problém ve své energetické soběstačnosti. I když se dlouhodobě hovořilo o tom, že jsme exportéry elektřiny, problém spočívá ve zdrojích, které tuto výrobu pohánějí. „Náš energetický mix je spojený zejména s několika málo položkami. Jedna je zemní plyn. Jak všichni víme, tak zemní plyn je dost problematická položka, protože není to tak dlouho, co prakticky veškerý zemní plyn, který byl v Čechách, pocházel z Ruska," upozorňuje analytik. I když se nyní situace řeší alternativními zdroji, děje se tak za cenu nárůstu nákladů. „V roce 2022 to byly astronomické částky, které tekly do Ruska." Dalším problémem je závislost na ruském jaderném palivu. „Dneska jsme zcela závislí na Rusku. Poslední jaderné palivo odjinud než z Ruska tady bylo někdy v letech 2011 a 2012," říká Záruba a připomíná, že donedávna byly pod ruskou kontrolou i společnosti zajišťující servis českých jaderných elektráren. Mezi další položku do našeho mixu patří ropa. „Ropa, to je především Ázerbájdžán, Rusko, Kazachstán, tyhle tři státy, na kterých jsme závislí. Ropa je samozřejmě významnou součástí našeho energetického mixu v dopravě. Pak tady máme uhlí – emisní zdroj, navíc velice neefektivní, s desetkrát nižší energetickou hustotou než ropa," komentuje s tím, že uhlí je také velmi neefektivní na delší přepravu. „Nemáme vyřešenou dlouhodobou stabilitu našich energetických zdrojů." Fotovoltaika - nákladná a neefektivní investice Fotovoltaické elektrárny, které v České republice dominují obnovitelným zdrojům, představují podle analytika ekonomicky neefektivní řešení, které bude daňové poplatníky stát obrovské peníze. „Solární elektrárny instalované do konce roku 2010 nás jako daňové poplatníky budou stát zhruba stejně jako kolik bude stát nový reaktor v Dukovanech," upozorňuje Záruba. Navíc z energetického hlediska je jejich přínos limitovaný, protože jedna gigawatt instalovaného výkonu ve fotovoltaice vyprodukuje osmkrát méně elektřiny než stejná kapacita v jaderné energetice. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak analytik Záruba hodnotí budoucí vývoj cen nemovitostí v Praze? Jaké konkrétní kroky navrhuje pro zlepšení energetické soběstačnosti Česka? Proč považuje Ondřej Záruba německý odklon od jaderné energetiky za strategickou chybu? Jak se staví k českému turismu jako k potenciálnímu sektoru budoucnosti? Jaký je jeho názor na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera a jeho vazby na Rusko?