5 pastí při učení češtiny скачать в хорошем качестве

5 pastí při učení češtiny

*Nečekejte na „ideální úroveň“ a přijměte své chyby.* Mnoho studentů se zbytečně zdržuje tím, že čekají na moment, kdy budou mít dokonalou gramatiku nebo přízvuk. K ideální češtině se ale bez dělání chyb nelze dopracovat. Chyby jsou pro mozek nesmírně užitečné – obzvlášť ty, které vás dostanou do vtipné situace, si totiž zapamatujete nejlépe a přestanete je opakovat. *Připravte si záchranné fráze.* Pokud máte strach, že budete působit hloupě nebo že vás budou Češi hodnotit, připravte si dopředu takzvané uvolňovací fráze. Můžete říct například: „Omlouvám se, jsem cizinec/cizinka, rozumím špatně, teprve se učím česky a dělám chyby.“. Jakmile to řeknete, atmosféra se okamžitě uvolní, lidé k vám budou mnohem vstřícnější a začnou vám pomáhat. *Čtěte nahlas.* Pro odbourání prvotní jazykové bariéry a strachu z mluvení lektorka doporučuje najít si každý den jakýkoliv krátký text (třeba na zpravodajském webu) a **5 až 15 minut si ho číst nahlas**. *Obklopte se jazykem a propojujte aktivity.* K pasivnímu vnímání jazyka poslouchejte české podkasty nebo sledujte české pohádky. Neignorujte ani své okolí – všímejte si a čtěte nápisy na obchodech. Abyste však začali rozumět a mluvit co nejrychleji, je klíčové **propojit poslech, psaní, čtení a samotné mluvení**, protože pouze tehdy se oči a uši správně propojí. *Vybudujte si systém a učte se po tématech.* Přestaňte se učit izolovaná slovíčka a sbírat různé gramatické tabulky, pokud s nimi nepracujete v praxi. Učte se systematicky – nejdříve se naučte představit, poté mluvte o své rodině a pak o bydlení. Když se učíte gramatiku, naučte se nejprve přítomný čas, pak minulý, následně budoucí a až poté je kombinujte. *Zajistěte si pravidelnou a řízenou praxi.* Jen poslouchat v kurzech nebo mluvit s českým partnerem, který vás neopravuje, nestačí. Najděte si prostředí, kde je zaručena aktivní konverzace a kde vás rodilý mluvčí ihned upozorní na chyby. Lektorka za tímto účelem vytvořila konverzační klub, ve kterém studenti zkouší psát zprávy, posílat hlasové nahrávky (čímž postupně překonávají ostych) a jednou týdně komunikují naživo uvolněně na běžná životní témata.