Odlehčovací komora - Poříčí; u PaedF (Staré Brno) скачать в хорошем качестве

Odlehčovací komora - Poříčí; u PaedF (Staré Brno)

Průzkum obrovské odlehčovací komory na brněnské kmenové stoce B pod křižovatkou ulic Poříčí a Křížová v městské části Staré Brno. Naše série průzkumů na kmenové stoce B, věnující se převážně zdokumentování všech odlehčovacích komor na této stoce, se posledním videem pomalu začala chýlit ke konci, kdy nám zbývalo prozkoumat už jen jedinou odlehčovací komoru na stoce B. S kolegou průzkumníkem Jiříkem Kanálníkem se tak vydáváme na její průzkum jakožto na velké finále v prozkoumání všech OK na kmenové stoce B. Že si pro nás tentokrát stoka B nachystá takový objev, jsme však nečekali i přes již předem zjištěné informace o rozměrech komory a očekáváním něčeho většího... Odlehčovací komora na videu nese název Poříčí - u PaedF (zkratka u Pedagogické Fakulty), na kanalizačním plánku BVK nese označení OKB06, v kanalizačním řádu potom OKB6 a svými rozměry se bez debat jedná o největší odlehčovací komoru v celém Brně. Než však začnu s popisem místa v dnešní podobě, musím se na chvilku vrátit v čase a trochu přiblížit historii místa. V době výstavby prvních brněnských stok byl na místě jedné ze dvou dnešních odlehčovacích stok vyveden do řeky Svratky tzv. západní sběrač, který odváděl odpadní vody ze západní strany brněnského centra. Východní sběrač odbavoval oblasti více na východě a do Svratky ústil v místě dalšího zajímavého kanalizačního komplexu, který tvoří dnešní odlehčovací komory Uhelná nová a stará. S postupným rozrůstáním se města bylo nakonec přistoupeno k výstavbě jedné sběrné stoky, která povede podél Svratky, do které bude zaústěna až v Komárově a Svratku tak nebude znečišťovat přímo v centru města. Samotná stoka byla hlavně menší vejčitá, ale sběrače do ní ústící mnohem větší a protože by stoka podél Svratky nebyla schopná taková množství vod pojmout, byly především na sběračích vybudovány odlehčovací komory, převádějící nadměrné průtoky do Svratky. Pro tuto dokumentaci jsem vytvořil přibližný plánek místa, ze kterého je historie snad pochopitelná. Na místě dnešní odlehčovací komory tedy stály původně dvě menší - jedna na záp. sběrači (dnešní stoce B04) a druhá na původní stoce B za soutokem s tímto sběračem, již za jeho odlehčovací komorou. Do druhé komory kromě odlehčeného západního sběrače přicházely také další dvě uliční stoky z oblasti Mendlova náměstí, které jsou včetně sběrače funkční i dnes po tom, co byla vybudována nová stoka B a s ní také nová odlehčovací komora, nahrazující obě staré. Podoba místa se tak změnila, zvenku však není nic poznat, až na větší množství kanálových poklopů. Průzkum této komory nezačíná výpustí či šachtou, jak by mohlo být očekáváno, ale úplně jinak - průzkumníci už ví, jak. První záběry na komoru začínají v místech příchozí kmenové stoky B, následně se průzkum odvíjí od tohoto místa. Jako první se vydáváme napříč komorou s délkou přelivné hrany neskutečných 44m, což je nejdelší přelivná hrana v Brně a při pohledu na zbytek komory po sečtení délek vyjde najevo, že kompletní délka prostoru, ze kterého jde vidět na jeho jeden i druhý konec, má až 50m! Vydáváme se tedy na opačný konec komory, kde prozkoumáváme první ze dvou odlehčovacích stok. Tato odlehčovací stoka (dále jen jako zkratka OS) je větší, za zpětnou klapkou pokračuje velká tlamová stoka a následně výpust do řeky Svratky o rozměrech 2650/2200mm. Klapky jsou tu však vedle sebe hned dvě, za levou klapkou je ale jen stěna - celá výpust totiž patřila k jiné, již zmíněné odlehčovací komoře (dále jen jako zkratka OK) na staré stoce B (vše je patrné a logicky pochopitelné z plánku ve videu). Po prozkoumání této části komory se vracíme zpět a tentokrát k druhé OS. Ta je menší, kruhová o průměru DN 1200. Také má zpětnou klapku, ale nefunkční, zarezlou a otevřenou (nefunkční jsou všechny klapky nejen v těchto prostorech) a tak se dá projít až k řece. Tato výpust je nejstarší a dříve byla vyústěním západního sběrače do Svratky. Následuje průzkum nejstarších prostor tohoto místa, jako první zbytku prostor záp. sběrače. Procházíme bývalou shybkovou komorou, kde později OS z následující OK podcházela starou stoku B. OK na záp. sběrači (dnešní stoce B04) má už rozpadlou přelivnou hranu, ale na první pohled je jasné, že se jednalo o OK. Stoka B04 přichází jako vejčitá s rozměry 1000/1500mm. Odchází stejným profilem s rozměry 700/1050mm do býv. OK na soutoku se st. stokou B. Tu prozkoumáváme následně. Přelivná hrana zde byla zrušena i s velkou částí OS a příchozí st. stoky B (její zbytky dnes končí už v býv. shybkové komoře), ale st. stoka B pokračuje dále jako stoka BD za novou přelivnou hranou a místo tak tvoří v podstatě rozdělovací komoru - dnes nese na kanalizačním plánu BVK skutečně označení RKB (RK=Rozdělovací Komora). Kdybych mohl, tak místo popíši lépe a podrobněji, ale potřeboval bych tak 5x větší kapacitu popisového pole, povoleno je zde max. 5000 písmen... Snad je oblast dobře pochopitelná i z videa! Nádherné místo, opět velké díky patří mému kolegovi průzkumníkovi Jiříku Kanálníkovi za sdílený průzkum!