Скачать с ютуб 🌌 Vědci objevili 24 PLANET ještě lepších pro život než Země ! в хорошем качестве

🌌 Vědci objevili 24 PLANET ještě lepších pro život než Země !

Všechny potenciálně obyvatelné exoplanety jsou od nás vzdáleny minimálně 100 světelných let, takže je patrně nikdy nebudeme moct navštívit. Vědcům ale tato drobnost vůbec nevadí. Tvrdí, že jejich objev může pomoci při hledání života jinde ve vesmíru. To, že planety splňují podmínky pro obyvatelnost, totiž neznamená, že jsou doopravdy obyvatelné. Současné dalekohledy ještě nevidí jejich atmosféru. Tu prozkoumají až nové technologie, které přijdou v nadcházejících letech. Jednou z exoplanet, na kterou se vědci rozhodně zaměří víc, je Kepler-69c. Dvě z nově objevených exoplanet jsou obzvlášť podobné Zemi. Planeta s katalogovým číslem Kepler-438b je jen o 12 procent větší než Země a se 70procentní pravděpodobností jde o pevnou planetu. Obíhá kolem červeného trpaslíka, který je menší než Země, ale tak blízko, že na ni dopadá o 40 procent více slunečního svitu než na Zemi. Tato malá planeta leží s pravděpodobností 70 procent v obyvatelné zóně své mateřské hvězdy. Před objevem první exoplanety mohli vědci o jejich vlastnostech pouze spekulovat. Na začátku 20. století se astronomové octli na prahu nové éry a před nimi se otevřel svět vzdálených planetárních systémů, které byly velice odlišné. Planety velikosti Jupitera se naházely blízko svých mateřských hvězd, některé planety obíhaly vícenásobné hvězdné systémy, některé měly velice excentrické dráhy. Tyto nové objevy zasadily mohutnou ránu teorii o formování planetárních systémů. Sluneční soustava už nebyla v našem prozkoumaném vesmíru jedinou Hledání exoplanet v pravém slova smyslu mohlo začít až v posledním desetiletí dvacátého století. Právě tehdy dochází k velkému pokroku ve fotometrii, astrometrii či spektroskopii. Technické vybavení se právě v této době už dostalo na takovou úroveň, že bylo schopno objevit exoplanetu. První skutečný objev extrasolární planety byl oznámen roku 1995 astronomy Michelem Mayorem a Didierem Quelozem z Ženevské observatoře. První objevená exoplaneta je pojmenována 51 Peg . skromná poz. dabéra: (nic ve zlém, ale dál je to peklo… Jak na obsah, tak na přečtení. Samé údaje vhodné spíš pro infografiku, než čtení. Zkuste desetkrát za sebou říct “třistatřicetři stříbrných stříkaček”… ;) ) Mezi nejpravděpodobněji potencionálně obyvatelné planety, můžeme řadit několik adeptů, které splňují ze všech 24 potencionálně obyvatelných ty nejvyšší požadavky. Mezi ně patří například Proxima Centauri b Alfa Centauri, nejjasnější hvězda souhvězdí Kentaura, je vlastně trojhvězda. Alfa Centauri A a Alfa Centauri B jsou hvězdy podobné Slunci a tvoří jednu pěknou rodinku dohromady se slavnou Proximou Centauri (známou též jako Alfa Centauri C) Proxima b dostává ze své hvězdy podobnou energii jako my od Slunce, a proto by na ní teoreticky mohl existovat život. Pozorování ukázala, že Proxima Centauri b má 1,17krát větší hmotnost než Země a oběhne kolem své hvězdy za 11,2 dne. Jako další zmíníme Gliese 667 Cc Systém Gliese 667 tvoří dvojhvězda oranžových trpaslíků Gliese 667 A a Gliese 667 B, kolem které obíhá ještě třetí, momentálně daleko nejzajímavější hvězda, relativně chladný červený trpaslík Gliese 667 C. Hmotností a velikostí odpovídá zhruba jedné třetině Slunce a září téměř stokrát slaběji. V hitparádách oslnivých hvězd by asi propadl, pokud jde ale o planety, je Gliese 667 C hotovou supernovou. Zdá se, že v obyvatelné zóně slabě zářícího a chladného červeného trpaslíka obíhají hned tři superzemě. Kromě již dříve známé planety Gliese 667 Cc o velikosti zhruba 4 až 8 Zemí, to jsou teď nově Gliese 667 Cf s velikostí 2 až 4 Země a Gliese 667 Ce. Gliese 832 Historie planetárního systému Gliese 832 se začala psát už v roce 2008. Astronomové objevili u hvězdy ve vzdálenosti 3,6 Astronomických jednotek planetu o hmotnosti 0,6 Jupiterů. Oběžná doba planety je 9,3 let. Nedávno objevená planeta Gliese 832c leží jen 16 světelných let od Země a nachází se v obyvatelné zóně. Obíhá blíže ke své hvězdě než Země kolem Slunce, hvězda Gliese 832 je však méně jasný červený trpaslík. Planeta by se tak mohla nacházet v obyvatelné zóně, od hvězdy totiž obdrží srovnatelnou porci záření a energie. Kepler 452b Data sesbíraná Keplerovým dalekohledem v letech 2009 až 2013 odhalila velmi zajímavou exoplanetu. Nově objevený objekt, označovaný jako Kepler 452b, se nachází přibližně 1400 světelných let od Země, v souhvězdí Labutě. Kepler 452b je v několika parametrech podobný naší domovské planetě – od mateřské hvězdy - Keplera 452 - jej dělí podobná vzdálenost jako Zemi od Slunce. V případě exoplanety Kepler 452b je to 1,046 AU a nachází se tedy v tzv. obyvatelné zóně. Doba jednoho oběhu je také velmi podobná - 384,8 dní a ze své mateřské hvězdy pravděpodobně dostává podobné množství záření - konkrétně zhruba o 10% více, než Země ze Slunce. Sledujte mě také na: ► Facebook :   / protiproudu-1009887582171   ► Instagram:   / protiprouducz   #‎Protiproudu #Vesmír #Exoplanety