Pro Sárinku od maminky скачать в хорошем качестве

Pro Sárinku od maminky

Narodila jsem se s těžkou nemocí, přestože lékaři říkali, že budu zdravá. Pár měsíců po mém narození rodiče zjistili, že mám genetické onemocnění nejvážnějšího typu, které mně nikdy nedovolilo se hýbat, chodit, sedět, sama jíst, mluvit. Dokonce ani dýchat, v tom mi pomáhal dýchací přístroj. Ale i přes to všechno jsem byla smířená a vděčná i za to, že jsem „jen žila“, Postupem času jsem zvládla to, co ani zdraví lidé nikdy nedokázali, neměli důvod, ale já ho měla. Myšlení jsem měla úplně v pořádku a snažila jsem se tak moc, že jsem začala zpívat melodie písniček, které vyjadřovaly to, co jsem zrovna chtěla nebo potřebovala. Dokázala jsem dokonce ovládat své srdíčko! Se svou nemocí jsem se naučila žít, byla jsem šťastná, přestože péče o mě byla pro rodiče nepopsatelně náročná. Doufali jsme 15 let, že se dočkám genetické léčby, ale tu dostaly se stejným onemocněním jiné děti, já ne. Šetřila jsem zdravotnictví na maximum, náklady, které na můj život pojišťovna vynaložila byly minimální oproti i „zdravým lidem“, kteří běžně navštěvují lékaře. Často to bylo mým rodičům předhazováno, že stojím zdravotnictví a stát moc peněz, ale bylo to právě naopak, protože se o mě rodiče starali doma a také díky pomoci vstřícných lidí jsem mohla prožít celý život doma, mezi svými nejbližšími. Před více než dvěma lety jsem začala mít velké bolesti břicha. Věřila jsem, že se mamince podaří najít pomoc odborníků, kterých jsme předtím léta nenavštěvovali a kteří by mně pomohli od ukrutných bolestí, protože na všechno jsme přístrojově vybavení nebyli, aby udělali pořádně vyšetření, ale nakonec mně pomáhali i tentokrát ze všech sil jenom rodiče a zkoušeli hledat dál. Byli vděčni za každou chvilku, kdy mně bylo trochu lépe. Až se konečně podařilo až v šesté nemocnici najít pomoc, do plánované operace, po které by se mně ulevilo od bolestí, chybělo už jen pár dní. Ale moje srdíčko už tu velkou a zbytečnou bolest neuneslo. Moje přání zazpívat si melodii mé nejoblíbenější písničky a mít oblečený kroj u potůčku v přírodě, kde mně tatínek slíbil natočit můj vlastní videoklip, už jsem si nesplnila. Já už vám písničku nezazpívám, ale maminka ji zazpívala místo mě. Děkuju vám, kteří jste mně přáli zdraví a abych byla šťastná. www.sarakalisova.cz