Zimní rezervace Rezavka | Ticho, káva a sníh | Nature Reserve скачать в хорошем качестве

Zimní rezervace Rezavka | Ticho, káva a sníh | Nature Reserve

Venku tiše sněžilo a já měl volné odpoledne. Rozhodl jsem se sednout do auta a vyrazit do zimní rezervace Rezavka. Původně jen na klidnou lesní procházku mezi rybníky, bez plánu a bez spěchu. Cestou jsem si říkal, že pokud narazím na hezké místo, udělám si espresso z mého nového Outin Nano a otevřu pečený čaj. A takové místo přišlo. Našel jsem si krásné místo u rybniční výpusti. Přede mnou zamrzlý rybník, za zády tichý les. Vodu jsem si uvařil na lihovém vařiči, posadil se a jen byl. Krajina byla klidná, skoro nedotčená. Občas se v dálce ozval projíždějící vlak, jinak nic – žádní lidé, jen příroda. Pozoroval jsem ptáky u krmítek a vychutnával si kávu i čaj za doprovodu tiše padajícího sněhu. Bylo to jedno z těch odpolední, kdy člověk nemá potřebu nic říkat. 🇬🇧 It was quietly snowing outside, and I had a free afternoon. So I decided to get in the car and drive to the winter reserve Rezavka. At first, it was meant to be just a calm walk through the forest between the ponds, without any plan and without any rush. On the way, I thought that if I found a nice spot, I would make myself an espresso with my new Outin Nano and open some mulled fruit tea. And that spot came. I found a beautiful place by the pond’s outlet — a frozen pond in front of me, a quiet forest behind my back. I boiled water on a spirit stove, sat down, and simply stayed. The landscape was calm, almost untouched. From time to time, a passing train could be heard in the distance, but otherwise there was nothing — no people, just nature. I watched the birds at the feeders and enjoyed my coffee and tea while soft snowflakes were falling around me. It was one of those afternoons when you don’t feel the need to say anything. Just to be.