Záhadná bývalá odlehčovací komora pod Královopolskou strojírnou (Brno - Královo Pole) скачать в хорошем качестве

Záhadná bývalá odlehčovací komora pod Královopolskou strojírnou (Brno - Královo Pole)

Už od dob před pěknou řádkou let, kdy kolega ‪@zemi02‬ prozkoumal odlehčovací komoru Cimburkova a část do ní vedoucího kmenového sběrače C08, občas zmíníme zajímavost na trase této stoky v podobě bývalého propustku pod bývalou starou Tišnovkou (železniční tratí na Tišnov, dnes jen vlečka) a části povrchové části jednoho z přítoků. Tento přítok není ledajaký, je doplněn o bohatou, nepříliš dobře rozluštitelnou historii, které se také týká Zaječí potok - v létě prakticky vyschlý potůček, stékající z údolíček pod čtvrtí Sadová a m.č. Lesnou. Potok dříve protékal prostorem dnešní Královopolské strojírny k dnešní retenční nádrži Červený mlýn, kde se stékal s říčkou Ponávkou. Při cestě k Ponávce propustkem podcházel právě starou Tišnovku. Po vybudování strojíren vznikla nová železniční trať na Tišnov. Zaječí potok v tu dobu byl zakanalizován a protékal stokou C08 přes její větev od Divišovy čtvrtě. Takže, že potok propustkem skutečně protékal, muselo být realitou, avšak jen nějakou krátkou dobu před tím, než došlo k zastavění území halami, vzniku stoky C08 a později nové tratě na Tišnov. Po výstavbě nové trati by ji potok musel nějakým podchodem podejít, a na ortofoto mapě z roku 1953 (nejstarší možný pro toto použitelný letecký snímek) je krásně vidět, že násep trati potok na ulici Trtílkova nijak nepodchází, ale pokračuje podél ní směrem k podjezdu, kde už je mnou nedávnou prozkoumaná vejčitá stoka o stáří dále pokračující stoky DN 1700 s označením C08. Tyto stoky byly zbudovány po válce, pár let před pořízením leteckého snímku. Zaječí potok tedy v tuto dobu už musel protékat přímo stokou C08 a propustku pod vlečkou se už tehdy nijak netknul. Že po výstavbě nové trati potok už tekl pouze stokou C08, potvrzuje i detail na jednom z kanálníky používaných kanalizačních plánů Brna, který dokazuje, že potok se skutečně dříve propadal původním propadáním, které dnes využívá pro vtok do stoky ke spadišti do novější štoly Ponávky, do větve stoky C08 k Divišově čtvrti. Jenže propustek pod dnešní vlečkou, dříve starou tratí, slouží dodnes. K čemu? Musí se to brát velmi s rezervou, protože jediné podklady pro toto tvrzení jsou zmíněné letecké snímky a trocha plánů. Ve všech teoriích je však zřejmé, že tudy se odvodňovala od vzniku část oblasti strojíren, jelikož je to přirozená spádnice vzniklá bývalým Zaječím potokem. A teď to hlavní. Na propustek navazuje odlehčovací stoka DN 1300 z tolikrát zmíněné OK jen o kousek dál. Přítok k pravostrannému bočnímu přelivu má DN 1500 a škrtící trať DN 400. Na místě jejího dnešního napojení do finálního, mírně tlamového úseku DN 2200 stoky C08 před OK Cimburkova potrubí ústilo ven nejspíše do povrchového žlabu, vedoucího kolem RN Červený mlýn buď v celé trase po povrchu, nebo částečně jako vejčitá betonová stoka. V místě vyústění do tohoto žlabu někde také musela ústit buď to něj, nebo nějak částečně do retenční nádrže, stoka C08 - starý kruhový profil DN 1700. Propustkem zároveň do koryta k retenční nádrži ústila OK pod strojírnami. Už jen z navštívení místa je jasné, že nebude o mnoho novější, než starý profil stoky C08. A Zaječí potok touto komorou na 99,9% nikdy neprotékal. Stoka odvodňuje slušnou plochu a při bouřkách je poslední velmi vydatný přítok stoky C08. Krátký povrchový úsek od propustku po nový nátok zpět do podzemí do C08 je pozůstatkem pokračujícího koryta k retenční nádrži. Poslední zajímavostí je v odlehčovací stoce viditelná ještě starší stoka, vedoucí dříve přímo do propustku, s průměrem DN 1000. To je právě ta úplně první ze strojíren, se stářím obdobným jako starý úsek C08. OK vznikla chvilku po ní, což dává smysl opět vzhledem k jen málo rozdílnému stáří obou systémů, a také, protože ze strojíren mohl v tu dobu vytékat pěkný sajrajt a bylo lepší, aby se v nádrži uprostřed města neusazoval, ale obtékal ji za normálního stavu dál do stok. I když i dnes je propustek vydatný za dešťů, dříve jeho povodí bylo patrně ještě větší směrem na sever. Částečně se povodí zmenšilo při stavbě nové stoky C, kam se část dešťové i odpadní vody dostává stokami s přemostěními přes stoku CG. Ano, poslední část je opravdu jen teorie, s těmi výpustmi do RN. Každopádně několik let díra mezi výstavbou starého úseku stoky C08 s OK pod strojírnami a výstavbou OK Cimburkova rozhodně byla. Až teď celkem historicky vše zapadlo do sebe, hlavně fakt, že stoka C08 má novější úsek před OK Cimburkova (včetně), což mi doposud nedošlo. Každopádně podkladů je stále minimum a nejen ohledně této oblasti, ale například celého povodí stoky C a trasování Ponávky, rád uvítám jakékoliv historické informace!