Pomoc pro Veroniku скачать в хорошем качестве

Pomoc pro Veroniku

Příběh Veroniky Naše dcera Veronika je dítě, které bylo od malička neustále v pohybu. Ráda jezdila na kolečkových bruslích, na kole, skákala na trampolíně, dělala hvězdy, stojky, ale nejvíce ze všeho milovala a stále miluje lyžování. Dokázala lyžovat od rána do večera, aniž by byla unavená, proto jsme se rozhodli jí přihlásit do lyžařského oddílu a zanedlouho už začala lyžovat závodně. Příprava na osudnou sezónu začala v pátek 13. listopadu 2015 odjezdem do Rakouska. Lyžování probíhalo tak, jak mělo a Verunka měla radost z prvních zimních radovánek a příprav na závody, na které se celý rok tolik těšila. V neděli 15. listopadu 2015 se ale vše změnilo. Při posledním sjezdu z kopce, v důsledku nečekaného zhoršení počasí, nezvládla koordinaci na lyžích a narazila do dřevěného sloupku. Při pádu si vážně poranila páteř, plíci a zlomila ruku. Přímo ze svahu byla letecky transportována do nemocnice v rakouském Linci, kde Verunce bohužel nemohli pomoci z důvodů nezařízenosti nemocnice na tak vážný dětský úraz. Proto byla letecky transportována na specializovanou kliniku v Klagenfurtu, kde proběhla čtyřhodinová operace páteře a zlomené ruky. Ještě v den nehody jsme odcestovali za dcerou do Klagenfurtu, kde nám lékaři v 5 hodin ráno sdělili, že jde o velmi těžký úraz páteře s poraněním míchy a že s největší pravděpodobností už nebude chodit. V našich nejhorších představách se potvrdila diagnóza, které jsme se cestou do Rakouska tolik obávali. Lékaři nám oznámili, že během dopoledne budou Verunku probouzet z umělého spánku a podají nám zprávu o jejím stavu. Po probuzení byla usměvavá jako vždy a nenechávala na sobě znát sebemenší sebelítost. Asi po třech dnech se Verunka dozvěděla od psycholožky, že její mícha byla poraněna velmi vážně a bude muset být na vozíčku. Překvapivě tuhle zprávu přijala pozitivně a všem nám tím ukázala, jak moc statečnou a silnou dceru máme. V Klagenfurtu strávila 12 dní na oddělení JIP a poté byla letecky transportována do Fakultní nemocnice v Ostravě na oddělení spinální jednotky. Tady zůstala v jejich péči, než nastoupila na několikaměsíční rehabilitaci do Hamzovy léčebny v Luží Košumberku. Věděli jsme, že Verunku čeká její největší závod, a to závod o její zdraví. Nikdy nezapomeneme na den, kdy se zranila, ale všichni věříme, že svůj boj vyhraje a znovu se postaví na svoje nožičky. Na konci toho všeho je to právě ona, kdo nám dodává sílu a hlavně naději v její uzdravení. Jsme velice pyšní na dceru, kterou jsme vychovali. Maminka a Tatínek