Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) hnízdění a kroužkování скачать в хорошем качестве

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) hnízdění a kroužkování

VE STŘEDNÍM POVLTAVÍ ÚSPĚŠNĚ VYHNÍZDIL PÁR SOKOLŮ STĚHOVAVÝCH Tentokrát přinášíme velice potěšující informaci o zahnízdění sokola stěhovavého v našem okolí. V novodobých dějinách jde o první doložené úspěšné vyhnízdění těchto dravců v přírodním hnízdě ve Středočeském kraji na jih od Prahy. V minulosti nebyl sokol v ČR nikdy hojným druhem. Odhaduje se, že kolem roku 1900 jich v celé republice hnízdilo 20-30 párů. V padesátých letech to bylo cca 50 - 60 párů, ale zlom nastal v 60. letech 20. století, kdy se jeho populace plošně propadla především v důsledku používání DDT a dalších chemických prostředků v zemědělství. Jeho opětovný návrat začal postupně od začátku 90. let minulého století. Od té doby má hnízdní početnost sokolů stěhovavých vzrůstající tendenci. V posledních letech hnízdí v ČR každoročně více než 100 párů. Nárůstu početnosti sokolů velmi prospělo instalování budek na vysokých stavbách - zejména komínech spaloven a tepláren běžně i uprostřed velkoměst. Tomuto fenoménu, který se k nám rozšířil ze sousedního Německa jsou věnovány internetové stránky www.sokolinakominech.cz. V budkách hnízdí ročně cca 30 párů. Zajímavostí je, že mláďata která byla vychovaná v budce si následně k hnízdění opět přednostně vybírají budku před přirozeným přírodním hnízdištěm. V Praze již letos takto hnízdí čtyři páry. V Příbrami poprvé v budce zahnízdil pár v loňském roce. Letošní pokus o umístění budky na komín nepoužívané teplárny v areálu bývalých Rukavičkářských závodů na Dobříši se bohužel nezdařil z důvodu nesouhlasu vlastníka. Přírodovědný spolek Dobříš (PSD), za nějž jednal Karel Čulík, ve spolupráci se Záchrannou Stanicí Hrachov již měli projekt umístění budky připravený, ale k dohodě bohužel nedošlo. Veškeré Karlovo úsilí tak zatím přišlo vniveč. O to bylo více radosti při nalezení hnízda ve skalní dutině ve Středním Povltaví. Jako vždy byl nálezcem Pepík Veselý, který si při kroužkování mladých výrů velkých všiml vzdálených hlasových projevů rodičovského páru sokolů. Od tohoto okamžiku bylo jasné, že Pepík nepřestane pátrat, dokud ptáky nenalezne. A vzhledem k jeho znalostem a ohromné urputnosti se mu to podařilo již druhý den. Poté následovala dne 13. 5. 2022 kontrola hnízda stativovým dalekohledem ze vzdálenosti větší než 300 m, při které bylo potvrzeno, že se na hnízdě nacházejí tři mláďata v prachovém peří v dobré kondici. Pepík zajistil téměř nepřetržité hlídání hnízda u místního příznivce, který měl hnízdiště neustále na dohled, za což mu patří velké díky! Hnízdo jsme z bezpečné vzdálenosti kontrolovali ještě jednou a následně dne 19. 5. 2022 byla kroužkována všechna tři mláďata, ve spolupráci s Dušanem Rakem, který má výjimku na kroužkování pro tento vzácný druh. Došlo k nasazení ornitologických kroužků, včetně odečítacích, tak aby bylo možné ptáky v budoucnu na dálku identifikovat. Později byla provedena 10. 6. 2022 ještě jedna vizuální kontrola mladých ptáků. Bylo zjištěno, že dvě již zcela opeřená mláďata jsou ve vynikající kondici. Samostatně se krmila přinesenou potravou (holubem) na hnízdě a trénovala křídla. Trochu jsme se obávali o osud třetího mláděte, které na hnízdě nebylo vidět. Naštěstí bylo k naší velké radosti nalezeno již vylétlé, jak sedí na borovici asi 100 m nad hnízdem. Při kontrolách nás rodičovský pár bedlivě pozoroval a byli jsme svědky i jednoho úspěšného lovu potravy - samec ulovil před našimi zraky konipasa bílého. Bez nadsázky lze prohlásit, že tato událost se stala po odchycení orla křiklavého Pepíkem v loňském roce (kterému byla Dušanem Rakem z firmy Anitra nasazena GPS vysílačka), nejzajímavějším pozorováním PSD. Je zcela nesporné, že rozhodující zásluhu na tom měl opět Pepík před jehož znalostmi a urputným nasazením v terénu lze jen smeknout. Teď už zbývá jen sokolům popřát dlouhý let životem. Doufáme, že se na hnízdiště v budoucnu opět navrátí. #sokol #ornitology #birds @BIRDS