Zapomenutá krása: Moldava v Čechách na historických snímcích скачать в хорошем качестве

Zapomenutá krása: Moldava v Čechách na historických snímcích

Stáří osídlení v okolí Moldavy dokládají nálezy z mladší doby kamenné. Vesnice se nacházela na staré solné stezce z Hrobu do Frauensteinu v Sasku. Krušnohorský pomezní hvozd lákal svým přírodním bohatstvím již odedávna skláře, neboť ke sklářskému podnikání bylo zapotřebí velkého množství dřeva. První doklady o sklářství na Moldavě na území rýzmburského panství pocházejí z roku 1392. Jedná se o účty na dřevo uložené ve Státním archivu v Drážďanech. Existenci hutě pak dokládá listina ze 4. února 1398, kde Boreš z Rýzmburka prodal lesní huť míšeňskému markraběti Vilému z Míšně z rodu Wettinů. V roce 1346 se objevuje v církevních účtech míšeňské kapituly jméno Mulda. Tento rok dokládá stavbu pravděpodobně dřevěného kostelíka. První písemná zmínka o samotné obci pochází až z roku 1402. Při archeologických průzkumech bylo v okolí Moldavy nalezeno pět sklářských hutí, které tvoří dnes součást naučné stezky Po stopách sklářství na Moldavě. V letech 1537 až roku 1547 stanovil král Ferdinand I. pevné zemské hranice a Moldava připadla české straně. V roce 1560 se na Moldavě těžilo stříbro, těžba však netrvala dlouho. Během třicetileté války zde prošla saská, švédská i císařská vojska, prchal tudy Albrecht z Valdštejna po porážce u Lützenu. Vzhledem k blízkosti hranic zde byly problémy s protestanty a katolíky. Při násilné rekatolizaci chodili Moldavští na bohoslužby do sousedního Hermsdorfu a katolický kostel zel prázdnotou. Násilí se neobešlo bez útěků za hranice. Od roku 1687 je veden katolický farář při moldavském kostele Navštívení Panny Marie. Tereziánský katastr uvádí 37 hospodářů, 4 mlynáře, ševce, krejčího, tesaře a šenkýře. Lidé chovali dobytek a pracovali v lese. Moldavské dřevo bylo exportováno do Saska, především do freiberských dolů. Mezi Moldavou, Oldříšem a Novým Městem jsou dodnes rozsáhlá rašeliniště. Rašelina se těžila a dovážela z hor do lázní v Teplicích, nebo za hranice. Rok 1787 uvádí 81 domů a 4 domy z osady Vápenice. Na počátku 19. století byla na cestě Mikulov–Freiberg zřízena celnice. V roce 1833 bylo na Moldavě 701 obyvatel a 105 domů, za deset let 741 obyvatel ve 112 domech. V roce 1850 se k Moldavě přičlenily osady Pastviny a Oldříš, později se však opět osamostatnily. Moldavská škola byla založena v roce 1792, jako jednotřídka fungovala pouze v zimě, dvoutřídní škola se otevřela v nové budově roku 1870. Do školy na Moldavě chodily až do roku 1867 i děti z Pastvin. V letech 1871 až roku 1884 byla vybudována Moldavská horská dráha, která obec spojila s Mostem. O rok později byl dokončen železniční hraniční přechod do Holzhau, který umožnil železniční spojení do saského Freibergu. Dopravovalo se po ní uhlí, vytěžená ruda, dřevo z Krušných hor a samozřejmě turisté. V roce 1997 byla větší část zbývající trati prohlášena za kulturní památku. Hovoří se také o znovuobnovení dráhy do Saska, neboť trat byla v Německu zrušena a koleje vytrhány. Na Dolní Moldavě byla šedesátých letech dvacátého století nalezena žíla fluoritbarytu, nejvýznačnější v celých Čechách. V roce 1960 byla k Moldavě připojena osada Nové Město. Tímto děkujeme všem našim odběratelům za podporu našeho kanálu. Nostalgia. Historie v pohledu.