Tiger I: Nejobávanější tank druhé světové války скачать в хорошем качестве

Tiger I: Nejobávanější tank druhé světové války

Německý tank Tiger I byl od okamžiku svého prvního nasazení v roce 1942 považován za nejobávanější obrněné vozidlo druhé světové války. Jeho 100 mm čelní pancíř dokázal odolat prakticky všemu, co Spojenci v prvních letech nasadili, zatímco jeho 88 mm kanón ničil nepřátelské tanky na vzdálenost přes 1500 metrů dříve, než se vůbec dostaly na dostřel svých vlastních zbraní. Právě tato brutální asymetrie změnila způsob, jakým se tankové bitvy vedly, a zanechala trvalou stopu v myslích každého vojáka, který se s Tigerem setkal. Na Východní frontě u Kurska, v pouštích Tunisu i v bocage Normandie platilo stejné pravidlo: pohled na siluetu Tigera na horizontu stačil k tomu, aby zkušení tankisté hledali úkryt. Britské velení zavedlo pojem Tiger phobia jako oficiální termín po sérii srážek, kdy posádky odmítaly postupovat vpřed i tehdy, kdy žádný Tiger ve skutečnosti přítomen nebyl. Průměrná životnost sovětské tankové posádky na Východní frontě v letech 1942 a 1943 se pohybovala kolem pouhých 14 dnů bojové služby. Tato čísla nejsou statistikou. Jsou příběhy mužů, kteří věděli, do čeho nastupují. Přesto Tiger I nebyl nezničitelný. Byl zranitelný ze stran a zezadu, trpěl katastrofální spotřebou paliva přes 500 litrů na 100 kilometrů v terénu, jeho výroba trvala čtyřikrát déle než výroba sovětského T-34 a za celou dobu produkce vzniklo pouhých 1347 kusů oproti více než 80 000 sovětských tanků. Válka se nevede jen na bojišti. Vede se v továrnách, v rafinériích a na zásobovacích trasách. A právě tam Tiger I prohrával dávno předtím, než ho zastavila nepřátelská střela. V tomto dokumentu se podíváme na celý příběh Tigera I bez příkras a bez glorifikace. Na technické specifikace, které z něj dělaly noční můru každého nepřítele. Na bitvy, kde jeden stroj změnil průběh celých operací. Na muže uvnitř, kteří věděli, že sedí v nejlepším tanku války, ale také v potenciální ohnivé pasti. A na otázky, které tento příběh klade dodnes, protože válka není o strojích. Nikdy nebyla. Je o lidech uvnitř nich.