Němec se Smál při Vyhlazení Lidic – Jak Skončil? скачать в хорошем качестве

Němec se Smál při Vyhlazení Lidic – Jak Skončil?

...Devátého června, v den Heydrichova státního pohřbu v Berlíně, nařídil Hitler vyhlazení Lidic. Tato obec byla zmíněna v milostném dopise, který byl nalezen během prvních dnů SS a policejního vyšetřování útoku na Heydricha. Ačkoli neexistovaly žádné skutečné důkazy spojující obyvatele obce s atentátníky, nacisté využili i sebemenší záminku k pomstě za Heydrichovu smrt a vybrali si Lidice jako místo odplaty. Ještě před vyvražděním lidických mužů bylo celkem 203 žen a 105 dětí odvezeno nejprve do vesnické školy v Lidicích, poté do nedalekého Kladna a po dobu tří dnů byli zadržováni v prostorách tamního gymnázia. K následnému zničení obce a popravě jejích obyvatel došlo 10. června 1942 na přímý Hitlerův rozkaz. Při přípravách na odvetu nemohl Wiesmann a jeho muži zůstat stranou. Wiesmannovým „velitelským stanovištěm“ během vyhlazování Lidic byl dům rodiny Doležalových v čísle 93. Osobně organizoval ničení vesnice, stejně jako zabíjení jejích mužských obyvatel a rozkrádání majetku obyvatel Lidic. 10. června 1942 bylo všech 173 mužů v obci shromážděno a zastřeleno. Nejmladšímu z nich bylo pouhých 14 let a jednou z obětí byl i vesnický farář. Původně byli odváděni a stříleni ve skupinách po pěti, kdy na každého muže mířili tři příslušníci policejních sil. Horst Böhme, šéf bezpečnostní policie protektorátu Čechy a Morava, však shledal celý proces příliš zdlouhavým a nařídil, aby bylo najednou stříleno 10 mužů. Muži z Lidic byli přivedeni nespoutaní a bez pásek přes oči. Po válce Wiesmann řekl: "Kolem jedenácté hodiny bylo město evakuováno. Poté byli vyřízeni muži. Böhme nařídil všechny postřílet. To provedla Schutzpolizei. Všichni muži ve městě byli zastřeleni. Než byli zastřeleni, Böhme jim však přečetl hlášení, ve kterém jim bylo řečeno, že musí zemřít, protože se ve městě ukrývali parašutisté". Wiesmann dodal: "Lidičtí muži šli volně, vzpřímeně a statečně. Nebyly tam žádné scény slabosti." Během vyvražďování a ničení Lidic měl Wiesmann dobrou náladu. Smál se a neustále žertoval, což dokazují dochované filmové záběry. Dalších 19 mužů a 7 žen bylo zastřeleno 16. června 1942 v Praze a zbytek žen byl poslán do koncentračních táborů, kde jich 53 zahynulo. Děti byly rodinám odebrány. Hrstka z nich byla vybrána k poněmčení. Bylo zavražděno 88 lidických dětí a z toho 82 bylo zavražděno ve vyhlazovacím táboře Chełmno. Celkem bylo zavražděno 340 lidí z obce. Půl roku po masakru v Lidicích dostal Wiesmann další přísnou důtku za zanedbávání povinností a koncem roku 1943 byl suspendován z funkce velitele kladenské úřadovny gestapa a byl přeložen do Prahy. Tam však dlouho nezůstal a v prosinci byl převelen do Varšavy v Němci okupovaném Polsku. Zde byl Wiesmann v létě 1944 při povstání vězňů vážně zraněn a do listopadu 1944 se zotavoval ve vojenské nemocnici. Jeho posledním "postem" byla od února 1945 služba v týlu jednotek bránících Slezsko proti Rudé armádě. Druhá světová válka v Evropě skončila 8. května 1945 a o den později byl Wiesmann zajat americkými vojáky v českém městě nedaleko německých hranic. V červnu byl propuštěn, ale o tři dny později, když si Američané uvědomili, koho měli ve vazbě, ho znovu zatkli. Poté, co byl internován poblíž německého Stuttgartu, byl koncem listopadu předán československým úřadům v Praze. Byl podroben řadě výslechů a souzen Mimořádným lidovým soudem. Wiesman se hájil tím, že pouze plnil rozkazy a z masakru vinil jiné. Také uvedl: „Zeptal jsem se Böhmeho, jak je to odůvodněné, a on mi odpověděl: “Je to odůvodněné a nemusíte se ptát jak!". 25. ledna 1947, ještě před vynesením rozsudku, napsala jeho matka Lili Wiesmann dopis, v němž pro něj žádala u československého prezidenta Edvarda Beneše milost. Napsala v něm: "Vím, že se můj syn cítí nevinen, protože vše, co udělal, bylo na základě rozkazů." Avšak prezident Beneš poté, co lidový soud Wiesmanna odsoudil k trestu smrti, nezasáhl. Harald Wiesmann, jedna z hlavních postav masakru v Lidicích, byl popraven dva dny po svých 38. narozeninách 24. dubna 1947 v pankrácké věznici v Praze. Byl pohřben do anonymního hrobu na Ďáblickém hřbitově v Praze, kde byla do hromadného hrobu tajně pohřbena těla Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka - atentátníků na Reinharda Heydricha v roce 1942. Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History. Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné. ► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:    / @worldhistoryvideoscz   #historie #dejiny #holocaust #holokaust #ww2