Legie скачать в хорошем качестве

Legie

📥 STAHUJTE ZDARMA & PODPORA: Líbí se vám tato skladba? MP3 si můžete stáhnout zdarma zde (nebo mě pozvat na kafe): 👉 https://aironicai.netlify.app V letech 166–180 n. l. se Střední Evropa stala dějištěm krvavých Markomanských válek. Římské legie pod vedením císaře Marka Aurelia překročily Dunaj a operovaly hluboko na území dnešní jižní Moravy (Marcomannia), v krajině bažin a hlubokých hvozdů kolem řeky Svratky až k Olomouci. TERRA BARBARORUM Historici a archeologické nálezy (zejména z lokality Hradisko u Mušova) potvrzují, že římská vojska operovala hluboko na území dnešní jižní Moravy. Cílem byla zřejmě anexe území a vytvoření nových provincií Marcomannia a Sarmatia. Právě během těchto tažení vzniklo slavné dílo Hovory k sobě, které císař psal ve vojenských táborech. Expanzi ukončila smrt Marka Aurelia v roce 180. Jeho syn Commodus uzavřel s barbary mír a legie se stáhly zpět za Dunaj. Zůstaly po nich jen základy pevností a hroby v zemi barbarů. Toto je jejich příběh. Autorský text: Zde končí Řím. Zde končí svět. Zde mrzne krev... [Verse 1] Mlha lehá na močály, u Svratky se tají dech, legie se ve tmu halí, mráz nám běhá po zádech. Nevidím tu tváře lidí, jenom stíny, jenom zmar, každý strom nás nenávidí, v bažinách je smrti spár. Římské lázně, teplo domů, to je sen, co dávno zhas, tady v zemi černých stromů, zlomí se i pevný vaz. [Pre-Chorus] Oči šelem v křoví svítí, barbar brání rodný práh! Tady vadne každé kvítí, tady vládne jenom strach! [Chorus] Marcomannia! Hrob bez jména! Císař psal a my jsme mřeli. Marcomannia! Krev a změna! Kosti v bahně zšedivěly. Od Pálavy k Olomouci, táhnem krajem jako dým, všechna sláva je hynoucí, nikdy už nespatříme Řím! [Verse 2] Na Pálavě réva raší, kořeny má v mrtvolách, z naší krve víno raší, z našich těl je pouze prach. Není sladké, je jen trpké, chybí slunce Itálie, osud píše řádky kruté, tahle země nás zabije. Pijte, páni, rudé z číše, to je život legie, kdo se napil, dýchá tíže, kdo se napil – nežije. [Bridge] Jsou všude. Slyším je dýchat. Mají hlad. My máme zlato... ...ale oni... jsou barbaři. A mají...noc. [Verse 3] Tábor mizí v jarním tání, valy padly do hlíny, marné bylo naše lkání, zbyly po nás ruiny. Vlci vyjí do tisíce, hvězd co chladně blikají, nezbylo z nás nic, ba více – dějiny nás proklejí. Hledáte nás v zemi, v hlíně? Hledejte jen ležení. Zůstalo po nás na bojisku...z našeho tažení. [Outro] My tady byli. My tady mřeli. A vy... ...jste na nás... zapomněli. #MarkomanskeValky #Rim #Historie #JizniMorava #Metal #Marcomannia #DarkAmbient #HistoryMetal