Neděle se silným JZ na Dolní Moravě _ jak na to bezpečněji. скачать в хорошем качестве

Neděle se silným JZ na Dolní Moravě _ jak na to bezpečněji.

Ahoj všichni, v neděli jsme měli úraz na Dolní Moravě, bohužel se to stalo jednomu z našich pilotů, Kubovi Vyskočilovi. Kuba už je v pohodě a všechny vás pozdravuje, ale bude mít malou jizvu po operaci na zádech jako připomínku učení se na jeho cestě :-) No a my ostatní, pojďme využít jeho zkušenosti a poučit se z toho, co se vlastně stalo a jaké příčiny vedly k jeho pádu z oblohy. Víme, že chyby děláme všichni, ale některé není třeba opakovat. Tak co se vlastně stalo. V neděli nám na Dolní Moravě foukal poměrně silný jihozápadní vítr, který v nárazech zesiloval na 30 km/h u země i na 35 km/h. Kuba odstartoval ze Slamníku (mimochodem, v těchto podmínkách je možná bezpečnější startovat pod stezkou). Musíme si vždy uvědomit, že čím je vítr silnější, tím silnější bude i přízemní turbulence. A třeba „slavná stezka Zlomocná", nám vytváří turbulence, i když vypadá průhledně. To samé ovšem dělá i hřeben kopce. Proto je lepší volit bezpečnější start, i když je nižší. Zpět ke Kubovi. Odstartoval na Slamníku, udělal pendl doprava, ale i doleva do Mlínice. Všude ho to zvedalo, udělal jednu 360 před nebo spis nad startem, ale spíš už nad Mlínicí. A cca ve 30 metrech pustil řízení a snažil se zapnout GoPro kameru. (Od této chvíle se budu jen domnívat, co se vlastně dělo, protože Kuba si to nepamatuje přesně.) Buď se vydal ze stoupáku a padák šel před něj a v turbulenci se zavřel, nebo jen střih proudů způsobil kolaps a padák přešel do rotace. Kuba si pamatuje dvě myšlenky: 1. Musí dosáhnout na řízení. 2. Hodím záložák. Když jsem to s ním rozebíral, dospěl k tomu, že pořadí mělo být opačné. Protože odhození záložáku zabere 0,5 sekundy a otevření v rotaci tzn. při rychlosti je u lepších záložáků pod 1 sekundu. Pokud padal z výšky 30 metrů a padal 12–15 m/s, měl by po otevření záložáku ještě čas na selfie. 1. Poučení: Ještě než přišly dvoulajnové padáky, létalo se na světových pohárech běžně v závětří kopců, protože když tam svítilo slunce nebo nebyl protivítr, mohli jste letět rychleji a efektněji. Ale nepsané pravidlo bylo: Mám-li pod sto metrů a padák se mi významně zavře (protože jsem v závětří), okamžitě tasím záložák a pak pokračuji v řízení padáku. Prosím, přečtěte si tuhle větu 3x a několikrát během týdne, ať se vám vryje pod kůži. Ze závodů vím, že jen ti, co hodili záložák, si neublížili. Z dob, kdy jsem závodil, vím jen o jednom úrazu na záložáku – pilota po přistání vláčel po zemi a on neměl nůž. Ale i tak se mu nic vážného nestalo. A na mistrovství světa v mexickém Valle de Bravo bylo během 11 kol jednou hozeno dokonce 60 záložáků. Takže, není to ostuda - je to řešení! 2. Poučení: Nejrizikovější fází letu je start a přistání, protože jste blízko země, kde je nejvíce turbulence. Tam musíte být nejsoustředěnější a nikdy nekončící respekt je vždy na místě. I když máte pocit, že věci máte pod kontrolou a v malíčku, měli byste zpozornět o to více. 3. A za třetí… pouštět řízení je vždy ruská ruleta. Tohle prosím taky čtěte dokola několikrát. Sám to dělám, ale vím, že si také nesu následky. 4. To, že vidíte, že někdo druhý létá tam a tam, není důvod, abyste tam létali vy. Co když ten dotyčný nic neví nebo je „nerozumný“? Pamatujte, učení už nebe nepadájí a já bych k tomu ještě dodal, že učení, ale i ti co mají respekt. Víte, někdy je lepší sejít z kopce dolů, když se necítíte nebo vám podmínky přijdou těžké. Létání je tak krásné a bude tu stále, tak pojďme dělat vše proto, abychom si ho jen a jen užívali a dávalo nám to jen to nej. ( tolik nej v jedné větě?? tam věta je bud podezřelá, nebo je nej :-))) Díky a krásné letové dny. Dole jsem udělal ještě jedno videjko s rozborem nedělní situace.