Nelidské hrůzy bitvy o Berlín | Dokument скачать в хорошем качестве

Nelidské hrůzy bitvy o Berlín | Dokument

Na jaře roku 1945 se nacistické Německo hroutilo. Sovětská armáda obklíčila Berlín a rudé dělostřelectvo dunělo ulicemi města. V srdci tohoto chaosu, hluboko pod zemí v betonovém bunkru pod říšským kancléřstvím, se Adolf Hitler, jeho věrný ministr propagandy Joseph Goebbels a Goebbelsova manželka Magda připravovali na nevyhnutelné. Führerbunker se stal symbolem posledních dnů Třetí říše — místem, kde se realita proměnila v zoufalství a smrt. Adolf Hitler, kdysi fanatický vůdce s neotřesitelnou vírou ve vítězství, byl v posledních dnech života stínem sebe sama. Odmítal opustit Berlín a žil v iluzích o neexistujících posilách a zázračném obratu. Když si uvědomil, že konec je neodvratný, rozhodl se spáchat sebevraždu. 30. dubna 1945 si vzal život spolu se svou novomanželkou Evou Braunovou — jen pár hodin po jejich svatbě. Jeho tělo bylo na jeho přání spáleno, aby se nedostalo do rukou Sovětů. Joseph Goebbels, Hitlerův nejvěrnější propagandista, zůstal po jeho boku až do hořkého konce. Po Hitlerově smrti převzal krátce titul kancléře, ale dobře věděl, že jde jen o formalitu. Spolu se svou ženou Magdou spáchali sebevraždu 1. května 1945 poté, co vlastní rukou zavraždili všech šest svých dětí prášky a jedem. Magda považovala život bez nacistického režimu za zbytečný a věřila, že její děti nemají v poválečném světě místo. Tento chladnokrevný akt patří k nejděsivějším symbolům fanatismu a zaslepení nacistické elity. Reakce Hitlera, Magdy a Goebbelse na blížící se smrt v bunkru ukazují naprostý rozklad nejen vojenského vedení, ale i morálního vědomí. Místo odpovědnosti a uznání porážky si zvolili útěk v podobě smrti, přičemž neváhali obětovat ani vlastní rodinu. Führerbunker se tak stal hrobem nejen jejich těl, ale i ideologie, kterou reprezentovali — ideologie založené na fanatismu, nenávisti a sebezničení.