Žitavské hory - Zittauer gebirge - Jaro 2013 1/2 - Hain, Kurort Oybin скачать в хорошем качестве

Žitavské hory - Zittauer gebirge - Jaro 2013 1/2 - Hain, Kurort Oybin

Fotografie z výletu do Žitavských hor na Žitavskou úzkorozchodnou železnici do Německa dne 4.4.2013. Ačkoliv už bylo pár dnů jaro, tento rok přišlo všude o dost později a tady to vypadalo na tuhou zimu. Výlet začal tradičně na Krompachu (fotografie budou v další části videa), odkud jsem se vydal na přechod Hain. Nedaleké Jánské kameny jsou odsud coby několikrát kamenem dohodil, přesto o pár metrů výše a to stačilo, že tam už nebylo vůbec vidět a zuřila zde sněhová bouře. Po pár metrech jsem se tedy vrátil a šel přes hranici do Hainu. Přímo na hranici stojí ruina bývalého hotelu a restaurace Franz Josef Höhe, která se sice tváří, že patří (a asi patřila) do Německa, ale je na české straně, což je nejspíše důvod, proč vypadá jak vypadá. On je tu kousek další "český" dům mezi Jánskými kameny, který je také nějak bezprizorný a je mně záhada, proč tomu tak je. Příště se poptám místních, teď tu brzy ráno nebyla ani noha. Z přechodu Hain je také pohodlná německá cesta na rozhlednu na Hvozdu (Hochwald) a rozhodně vám tam nedoporučuji chodit po českých stezkách, jsou zdecimované a neudržované. Teď to ale na Hvozd nemělo smysl v té bouři. Sešel jsem kousek dolů na náměstí v Hainu, kde už jezdí místní doprava i turistické vláčky. Vláčky tou dobou asi nejezdí (nezkoumal jsem, možná o víkendu), ale turistický dvoupatrový autobus jsem potkal ve vedlejším Jonsdorfu a běžné autobusy tu jezdí často. Z Hainu se dá seběhnout do Kurort Oybin lesní pěšinou, která je osvětlená a i v zimě samozřejmě udržovaná, což mě v Německu fascinuje tenhle pořádek, uklizené tam jsou i obyčejné pěšiny v lese. Rozhodně doporučuji jít pěšky, je to stále z kopce a jen kousek do Oybina a hlavně cestou uvidíte nádherné panorama skalního hradu a kláštera, který se majestátně tyčí nad Oybinem. Na okraji Oybina bylo na stromech obrovské množství štěbetajících ptáků, které zřejmě zadržela přetrvávající bouře nahoře na hřebenu a nemohli letět dál. Na skalní hrad se podíváme někdy příště za lepšího počasí a rovnou mířím na nádraží a jednu z konečných stanic Žitavské úzkorozchodné železnice (Zittauer schmalspurbahn). Parní vlak zde jezdí prakticky celoročně a je všude znát, jak se sem snaží nalákat turisty v jakékoliv roční době, je to neuvěřitelný kontrast s českou stranou, kde je úplně mrtvo a nulová podpora turismu, ale to už jsem komentoval u nějakého staršího videa z těchto míst. Kromě všudypřítomných upravených cest na německé straně mě zaujalo, jak mají všude udělané upravené a zabezpečené malé sjezdovky, sice bez vleků, ale aspoń mají ti menší kde blbnout, funguje tu veřejná doprava, obchody, penziony, hotely, restaurace, no prostě všechno a skutečně tu potkáváte spousty lidí, byť bylo mizerné mrazivé počasí. Ještě s těmi lidmi, na mých fotografiích jich moc není a je to tím, že Oybin vstává příjezdem prvního parního vlaku a já fotil ještě před jeho příjezdem. Že je vlak budíček pro celý Oybin, jsem vypozoroval už dříve, najednou se všude otevře a do ulic vyběhnou lidi skoro jak v nějaké grotesce. Parním vlakem jsem dále pokračoval do Bertsdorfu, ale to už uvidíte v další části videa. Pokud vás zajímá speciálně Žitavská úzkorochodná železnice v pohybu, najděte si s ní na mém kanále videa, mám tu čtyři.