Vázání uzlů скачать в хорошем качестве

Vázání uzlů

Do videa byly vybrány základní uzly, které musí každý lezec na umělé stěně umět uvázat. Nejedná se o velké množství. Smyslem je precizní provedení a využití ve správné situaci. Trénink vázání uzlů a smyček je zcela běžnou součástí lezeckého sportu. Je nutné znát vždy název uzlu i jeho možné varianty, správné uvázání, a hlavně jeho přesné využití. Elementární uzly je potřeba umět uvázat jednou rukou (pravou i levou), ale také je umět uvázat za tmy. Výsledkem tréninku těchto specifických činností je připravenost na krizové stresové situace. Lodní uzel Lodní uzel je samosvorný uzel, který má všestranné využití. Využívá se nejenom u vodních plavidel, ale také na stavbách, při upevňování nákladů či právě při lezení. V lezení je nejčastěji využíván při situacích, kdy je lano nutné fixně připevnit. Výhoda tohoto uzlu je v zatížení pouze jednoho pramene lana a v jeho snadném vázání i rozvazování. Lano můžeme také díky lodnímu uzlu prodlužovat nebo zkracovat bez větších komplikací, stačí pouze lodní uzel odlehčit a lano v něm posunout. Lodní uzel se může vázat dvěma základními způsoby (Vomáčko a Boštíková 2008). První způsob je zachycen na videu. Potřeba je karabina ideálně typu HMS s pojistkou. Lano můžeme uchopit v jakékoliv jeho části. Lano se chytí překříženýma rukama tak, aby při jejich rozpletení vznikla dvě oka. Tato dvě oka se zasunou za sebe, čímž vzniká lodní uzel, který se procvakne do karabiny. Karabina se zajistí pojistkou a provede se zkouška, která potvrdí správnost založení uzlu. Právě tento způsob se v lezení využívá častěji. Druhým způsobem, kterým lze vytvořit lodní uzel, je postupným ovinem okolo pevného bodu (strom, kůl apod.). Pro tento způsob je nutné mít jeden z konců lana připravený pro ovin tělesa, za které chceme lano zachytit. Konec lana obtáčíme okolo takovým způsobem, který vede k vytvoření shodného uzlu, jako při způsobu s využitím karabiny. Princip zatížení je u obou variant založení shodný. Vůdcovský uzel Vůdcovský uzel (také Otův uzel či Krejčík) je nejzákladnějším uzlem vůbec. Pro jeho jednoduché vázání je také velmi oblíben. Další jeho výhodou je malá spotřeba lana, avšak po zatížení se velmi špatně rozvazuje. Použití uzlu se hodí pro spojení dvou stejných lan a výjimečně pro fixaci lana podobně jako u uzlu lodního. Při spojování dvou stejných lan je nutné, aby délka volných pramenů vycházejících z uzlu byla větší, než je desetinásobek průměru lana. Po svázání lan je nutné precizně dotáhnout oba prameny ve všech směrech. Spojování lan se obecně používá pouze ve velmi výjimečných situacích, které by na umělých stěnách neměly nastat (Frank et al. 2009). Poloviční lodní uzel Poloviční lodní uzel je hojně využívaným uzlem umožňujícím jištění lezce pouze za použití lana karabiny s pojistkou (HMS karabina). Znalost jištění polovičním lodním uzlem je nadstavbovou částí pro všechny lezce. Toto jištění se nejčastěji využívá v horách nebo na skalách nebo v krizových situacích. Uzel se váže vždy na karabinu s pojistkou. Lano se zakládá tak, aby byl pramen, který vede k lezci, na druhé straně, než je jisticí pojistka karabiny. Důvodem je riziko otevření zámku karabiny. Nevýhodou polovičního lodního uzlu je velké kroucení lana, vzájemné tření, zejména opletu vůči jádru (Frank et al. 2009). Osmičkový uzel Osmičkový uzel je prvním z uzlů, který se většinou začátečník na stěně naučí. Jedná se o uzel, který se nejvíce využívá k navázání na sedací úvazek. Jeho velkou výhodou je přehlednost a symetričnost, takže je snadné ho zkontrolovat či najít případnou chybu. Při jeho vázání se nejprve nabere dostatečná délka lana, která odpovídá přibližně jednomu a půl metru. Pomoci může vzdálenost od dlaně natažené ruky k protějšímu ramenu, která ve většině případů odpovídá právě vhodné délce. V dalším kroku se na laně vytvoří jednoduchá osmička, která se následně po spojení se sedacím úvazkem kopíruje. Se sedacím úvazkem se lano spojuje tak, že prochází okem u bederního pásu a okem mezi nohavicemi. Jisticí oko zůstává volné. V momentě, kdy je jednoduchá osmička zkopírovaná, volný pramen vycházející z uzlu by měl končit mezi hranou ruky a špičkou palce. Pokud je cokoliv na uzlu v nesouladu, je nutné celý proces vázání zopakovat. Pojišťovací uzel se nepoužívá. Více: https://etul.publi.cz/book/4871-metodika-z...