Stoka B02 - 1. část (Brno) скачать в хорошем качестве

Stoka B02 - 1. část (Brno)

Průzkum zřejmě nejrozměrnějšího kanalizačního kmenového sběrače v Brně, stoky B02, jejíž historie je dlouhá a rozmanitá. Jelikož na popis videa nemám neomezený prostor, pokusím se jej trochu zestručnit, protože kdybych vše měl psát do detailu, bylo by to fakt na dlouho... Ti zasvěcenější ale stejně to důležité pochopí. V podobné trase dnešní stoky B02 dříve vedl tzv. východní městský sběrač, který byl společně se západním sběračem úplně nejstarší stokou, odvádějící odpadní vody z města do řeky Svratky. Později byla vybudována kmenová stoka, kdy před napojeními sběračů na ni byly na nich vybudovány odlehčovací komory a stoka kmenová odváděla vody až do řeky Svitavy v jiné části města (info v jiných videích). Někdy před rokem 2000 byla vyražena stoka zkapacitňující celé povodí. Při této velké dostavbě a rekonstrukci kanalizace v Brně vznikla spousta nových úseků a objektů převážně na stoce B. Kdo ví a zná, ten si celou situaci domyslí. Nová stoka zdědila označení B02 a dnes je její dolní konec při napojení do kmenové stoky B ve známé odlehčovací komoře Uhelná nová na tomto soutoku. Tudy se také s kolegou průzkumníkem Jiříkem Kanálníkem na průzkum vydáváme. Stoka B02 je zde obdélníková, betonová, s korytem z PKZ kachlí na dně a o rozměrech 3000/1750mm. Stoka chodí při bouřkách do solidního tlakového režimu. Průtok se v normálu přes den pohybuje mezi 30 až 40l/s, vody přitékají z většiny úzkého centra Brna, povodí však sahá například až na náměstí Míru a do m.č. Stránice. Po zhruba 500m cesty se profil mění na tlamový, kompletně obložený PKZ kachlemi, s rozměry 2800/2000mm a s malým sklonem se proti proudu postupuje pohodlně. Stoka se stáčí podél vysokého železničního náspu doprava a následuje první větší napojení jiné stoky. Stoka se napojuje zleva (popisuji vždy z pohledu proti proudu) klasicky na prasáka průnikem a má průtok jen okolo 10l/s. Záhy se mění na starou vejčitou stoku vídeňského normálu, 600/900mm. Odbavuje ale celkem velkou část centra, což je uvedeno ve videu. Další stejně velký přípoj zleva je jen o kousek dál. Tato je však jen přes metr dlouhá a v šachtě navazuje na kolem dvou metrů vysokou parabolickou štolu s kynetou na dně. Štola míří přímo pod násep nádraží, kde se větví a narazili jsme zde na pár zajímavostí, které už jsou ve videu. Dalším zajímavým místem je potom komora, ve které se do dnešní stoky B02 napojuje poslední úsek staré stoky B02, neboli, jak bylo uvedeno, východního sběrače. Stoka se opět napojuje zleva, těsně před tím, než se stoky dostávají pod ulici Dornych. Stará stoka B02 má rozměry 1000/1500mm a je opět vejčitá. Blížíme se ke křižovatce ulic Dornych a Křenová, kde se Dornych mění na Koliště. Stoky vedou paralelně a na nové stoce jsou tu i dvě odlehčovací rozdělení do povodí stoky B01. Následuje další velká komora, kde se stoky kříží a stará stoka pokračuje pod ulicí Koliště, kde ji čeká ještě spousta zajímavostí. Nová stoka B02 zatáčí doleva pod trať a následní Benešovu ulici a mění se tu na profil kruhový o průměru DN 2400. Stoka vede hluboko a vzálenosti mezi šachtami jsou mnohdy stometrové. Další větší stoka se zleva napojuje na Malinovského náměstí z ulice Kobližná, kudy odbavuje i samotné náměstí Svobody a částečně vede i z vyššího povodí stoky B02. Větší klesání ulic, pod kterými stoka B02 vede, je tu vyřešeno několika skluzy s velkým sklonem. Mezi těmi už má stoka průměr DN 1750, načež zatáčí doleva a ihned doprava pod ulici Rooseveltova u Janáčkova divadla. Od divadla se u jednoho ze skluzů napojuje další vejčitá stoka (1000/1500mm), která vede jen kousek a je dalším z pozůstatků zdejší dřívější stokové sítě. Stoku B02 od tohoto momentu brzy čeká další změna profilu, který už pochází z mladší rekonstrukce v roce 2018. Vejčitá stoka z berolových dílců (1200/1800mm) se stáčí hluboko pod povrchem k parku Danuše Muzikářové, v ose ulice Solniční. Tady leží jediná šachta v trávě (mimo komunikaci či chodník) v okolí a protože už nám také na průzkum nezbývá moc času, tak tudy štolu opouštíme. Ještě před tím ale prozkoumáváme starou chodbicovou přípojku, která sem vede z výšky zprava. Objevujeme tím rozsáhlejší síť kanalizačních chodeb a klenbových komor z cihel, kdy klenbové prostory mnohdy dle fragmentů zazděných a zrušených průchodů a sklepnímu charakteru dříve sloužily i k jiným účelům a kanalizačními prostory se staly až při vybudování městských sběračů kolem roku 1900. Toto byla prozatím jen první část z průzkumu zřejmě nejrozměrnějšího kmenového sběrače v Brně. Brzy nás čeká dokončení, nebo další část průzkumu, kdy se vydáme dál průchozím úsekem, kterým voda protéká až od dvou rozdělovacích komor a různými profily až z okolí náměstí Míru, kde stoka B02, respektive stoka B04 (bývalý západní sběrač) začínají. To ale příště, teď si užijte dokumentaci! Klasicky děkuji kolegovi Jiříku Kanálníkovi za super průzkum, je lepší na to nebýt sám. Doufám, že ve druhé části se nám povede dostat co nejdále... Kdo ví, kolik co je vše průchozí a kam fyzická zdatnost pustí!