Úhlavský kanalizační sběrač (Plzeň) скачать в хорошем качестве

Úhlavský kanalizační sběrač (Plzeň)

První video z první prozkoumávací akce v Plzni. Toto město je po kanalizačně stokové stránce zajímavé na průzkum z vícero důvodů. V době výstavby prvního rozsáhlejšího městského systému na začátku 20. století přednost dostaly zděné stoky z kanalizačních cihel, stejných, jako se použily na zděné stoky v Praze. Většina stok se vybudovala s vejčitým profilem, ale ne jen tak ledajakým - pro Plzeň byl navržen specifický profil, vyhovující zdejším podmínkám - opět stejně, jako v Praze. Tento profil byl normalizován jako Plzeňský a narozdíl od Pražského je ještě o něco vyšší a užší, respektive poloměr horního rádiusu je v poměru k PN ještě o něco menší vzhledem k šířce profilu. Na plzeňskou stokovou síť na přelomu 19. a 20. století významně navrhli její koncepční řešení dr. ing. Březina a ing. Radovnický, kteří vedli nově zřízené kanalizační oddělení plzeňského městského stavebního úřadu. Na návrhu Plzeňského normálu se tak významně podíleli. Plzeňská stoková síť se tak jako každá skládá z několika kmenových sběračů a stok. Dlouhodobě se tu mezi kanálníky a vodaři usadily označení hlavních sběračů jménem podle povodí, které odbavují - např. Roudenský, Doudlevecký a Strojírenský kanalizační sběrač. Zkráceně vždy počáteční písmeno a KS za ním. Tématem tohoto videa je UKS nebo ÚKS - Úhlavský kanalizační sběrač, neboli stoka F. Jelikož se ale usadila opravdu spíše ta specifická označení, budu dávat přednost při průzkumech sběračů jim. Kmenové stoky se z nich budou stávat opravsu až po soutoku u řek. To by stačilo k formalitám, a teď už k průzkumu. Jak název napovídá, UKS odbavuje povodí řeky Úhlavy až za její napojení do Radbuzy. Odtud pokračuje jako nová sběrná stoka podél staré stoky E, vedoucí zhruba odtud podél řeky po pravém břehu, se kterou se později i spojuje. Zájmový úsek je od začátku klenbovité štoly 2000/1900mm se žlabem DN400, která tvoří převážnou délku sběrače. Štola byla vybudována z důvodů terénu svažujícího se k řece a několika tudy klesajících stok, které by jinak musely až k vodě do nějaké sběrné stoky. Řeka Úhlava je tu ale chráněným tokem v přirozeném korytě a před důležitou úpravnou vod, proto se při výstavbě kanalizace v 90. letech zvolila raději možnost štoly, než prodlužování staré nekapacitní stoky - navíc už z dřívějška byla kanalizace dále ve městě rezervně připravena na tuto stoku. Voda se sem ztéká až z dálnice D5, kde je retenční nádrž, následně se napojuje jednotná kanalizace z plzeňských částí Radobytčice a Černice prodloužením z roku 2003, Hobas ~ DN1200. V místě terénního zlomu, kde už domy vpodstatě vystupují na náhorní plošinu nad meandrující řekou (mimochodem typický terén pro celou oblast od Prahy po Plzeň) potrubí přechází v šachtě do štoly, dokončené po roce 1993. Štola byla ražena cyklicky a finální ostění tvořeno systémovým bedněním. Na trase je opravdu hodně šachet, dnes často jen větracích a vstupních, které ulehčovaly práci při výstavbě. Přítoky jsou řešeny napojenými štolami a rozrážkami, dlouhými až 50m, z obou stran štoly mířící na sever, přestože většina zástavby je směrem na východ od štoly. Stoky přirozeně končí v nejnižším bodě, a pak spadišti klesají do štoly. Nejvyšší spadiště může mít přes 20m, ale největší hloubka štoly je až 40m. Přítoky nejsou nějak vydatné, přes délku stoky je na konci jen velmi líný průtok, ale to se při dešti bude rychle měnit, protože kvůli ochraně řeky sem ani jeden přítok nejde přes odlehčovací komoru. Přes Čechurov k Bručné míjíme mnoho přítoků a objevuje se nezjajímavější z nich - zleva se napojuje úplně stejná štola, akorát o něco menší - vede od Hradiště a má dobrých 600m. Hradiště je část Plzně odříznutá od zbytku zástavby v poli, kde spadiště do štoly na sebe upozorňuje nepatrným objektem. Člověk by tu nic takového nečekal. My se ale vydáváme dál rovně hlavní štolou. Naše povodí pomalu chabne na zástavbě a překlápí se spíše ke straně Úslavy, kde jsou úžasná povodí jiných starších stok. Za kopcem Homolka se postupně začínáme dostávat mělko, charakter štoly se včetně profilu párkrát mění, zatáčíme, a nakonec podchodem ulice Malostranská vstupujeme do finální šachtice štoly a hloubeného profilu. Tady už to opravdu zavání Plzní, čtvercové profily se tu jaksi prosadily. Tento je trochu menší a plní se i po strop. Konečně se dostáváme do cíle průzkumu, před kterým je ještě nutno prošlápnout lapák nečistot. Odlehčovací komora u ulice Cyklistická je místo, kde se při dešti dostává voda z dálnice D5 u Radobytčic do Radbuzy. A vy teď už víte, proč a jak se dostane tak daleko. Příště budeme pokračovat dalšími krátkými průzkumy samostatných odlehčovacích komor v tomto pěkném městě. Na průchod dalšího celého sběrače se vydáme zase příští akci, tak kdo to tam trochu znáte, třeba můžete navrhnout, který bude nejzajímavější. Tento je takový legendární, tak byl vybrán jako první :) Díky za sledování! Hudba: CO.AG music