Poprava katolického kněze, nacistického psychopata, který mučil a zabil 100 lidí včetně dětí скачать в хорошем качестве

Poprava katolického kněze, nacistického psychopata, který mučil a zabil 100 lidí včetně dětí

...V prosinci a lednu bylo, místo poslání na shromaždiště, asi 500 Židů Kunovým oddílem zastřeleno a shozeno do Dunaje poblíž řetězového mostu Széchenyi. Židé dopadení při skrývání byli spolu s armádními dezertéry často mučeni v domech Šípových křížů, kde se běžně popravovalo ubitím k smrti. Uprostřed tohoto chaosu Kun plně využíval situace k osobnímu obohacení. Nejenže vedl výslechy, mučení a popravy Židů, ale s pomocí svých kompliců také loupil, raboval a vraždil. Často zatýkal bohaté osoby na základě vykonstruovaných obvinění, ukradl jejich majetek a poté je nechal popravit. Koncem prosince zatkl, mučil a okradl švýcarského diplomatického pracovníka v Budapešti a také zaměstnance švédského velvyslanectví. Z obou ambasád byli maďarští zaměstnanci uneseni a později popraveni. Kun také nařídil popravu civilistů podezřelých z ukrývání dezertérů nebo Židů. V posledních dnech před svým zatčením Kun ve své brutalitě pokračoval. Údajně vyhodil z okna druhého patra domu v ulici Bors několik lidí, včetně seržanta-dezertéra, a zabil je. Během těchto aktivit Kun pokračoval v nošení sutany a římského límce spolu s pistolí v pouzdře a páskou se šípovým křížem na ruce. Jeho rozkazy obvykle zněly: „Ve jménu Krista - pal!“ Kunovy zločiny proti nežidovským osobám, včetně policistů, vojenského personálu a cizinců, se staly natolik nesnesitelnými, že jeho zvěrstva přestala bavit i vedení Šípových křížů. Kolem 20. ledna 1945 nejprve do Kunova sídla vyslalo policejní hlídku, aby ho zadržela. Kun však reagoval tak, že nechal policisty zajmout, surově zbít a poté je pro výstrahu poslal zpět. V reakci na to bylo tentokrát vysláno dalších deset policistů, aby ho zatkli. Kun je však opět zajal, jejich velitele nechal surově zbít a zavřel je do sklepení vily. Nakonec úřady své úsilí zintenzivnily, obklíčily vilu šedesáti policisty a vyhlásily ultimátum: buď se Kun a jeho komplicové do deseti minut vzdají, nebo budou čelit kulometné palbě. Lidé uvnitř si uvědomili vážnost situace a muže vydali, čímž ukončili Kunův tříměsíční teror. Kun čelil mimo jiné obvinění ze zbití podplukovníka Rezső Mindáka a z hrubého zacházení se skupinou policistů. Za 27 vražd byl odsouzen k trestu smrti. Před popravou ho však zachránil Ferenc Szálasi, který prostřednictvím radiotelegrafu změnil rozsudek na 15 let vězení. Kun však nakonec strávil ve vězení pouhých 20 dní. Podle jedné zprávy mu Ernő Vajna, představitel strany Šípových křížů v Budapešti, udělil milost pod podmínkou, že bude sloužit na frontě. Kun se místo toho po propuštění začal skrývat a ke službě na frontě se nepřihlásil. Jiná verze tvrdí, že Kuna spolu s dalšími vězni osvobodily postupující sovětské jednotky, které neznaly jejich totožnost a propouštěly všechny bez rozdílu. Během následujících měsíců Kun zmizel a údajně využil své znalosti rumunštiny, aby se vydával za rumunského občana. Připojil se k rumunským jednotkám, které byly na cestě zpět do vlasti, a plánoval odtud prchnout do Itálie. 3. srpna 1945, ještě na maďarské straně hranic, byl však Kun zajat pohraniční stráží a o několik týdnů později byl dopraven zpět do Budapešti, aby stanul před soudem. Kunův případ projednával 19. září 1945 maďarský lidový tribunál, který ho soudil za 500 vražd. Téhož dne byl shledán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. V den popravy poskytl Kun rozhovor novináři Rezső Szirmaiovi. V rozhovoru se Kun přiznal k bití Židů, ale popřel, že by někoho zabil, a tvrdil, že byl odsouzen neprávem. Zašel dokonce tak daleko, že řekl, že se považuje za větší oběť než všichni Židé zavraždění během holokaustu. Když Szirmai poznamenal, že Kunovo zacházení s oběťmi vykazovalo jasné známky sadismu, Kun odpověděl: „Tato zvrácenost existuje v dormantním stavu v každé duši.“ Na otázku, zda existuje i v jeho duši, Kun odpověděl: „Pokud ano, pak v klidovém stavu. Nebyl jsem si toho vědom.“ Andrásovi Kunovi bylo 33 let, když byl 19. září 1945 v Budapešti oběšen. V rozhovoru s novinářem Rezső Szirmaiem Kun také uvedl: „Vždycky jsem chtěl zmírnit lidskou bídu a utrpení. Proto jsem bojoval proti Židům. Jsou to vládci kapitálu. Židé byli vždycky ti, kteří chodili po slunečné straně ulice.“ Můžeme se jen ptát, co by si o takovém výroku myslelo více než půl milionu maďarských Židů zavražděných v plynových komorách Osvětimi nebo utopených v Dunaji. Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History. Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné. ► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:    / @worldhistoryvideoscz   #historie #dejiny #holocaust #holokaust #ww2