У нас вы можете посмотреть бесплатно 1. prozkoumávací akce v Praze или скачать в максимальном доступном качестве, видео которое было загружено на ютуб. Для загрузки выберите вариант из формы ниже:
Если кнопки скачивания не
загрузились
НАЖМИТЕ ЗДЕСЬ или обновите страницу
Если возникают проблемы со скачиванием видео, пожалуйста напишите в поддержку по адресу внизу
страницы.
Спасибо за использование сервиса ClipSaver.ru
První velká prozkoumávací akce v pražských kanalizačních stokách dvou průzkumníků z Brna, kteří se přijeli podívat, jak by měla skutečně správně navržená stoková síť vlastně vypadat. Celkem 6 odlehčovacích komor (z toho kolega viděl jen 3, protože poslední průzkum musel kvůli jinému večernímu programu opustit dříve), nejstarší pražskou kmenovou stoku, největší pražskou kmenovou stoku, celkem 3 rozdělovací komory (dostal jsem se ale i do blízkosti dalších), nejrozměrnější pražskou odlehčovací stoku, společnou pro 5 odlehčovacích komor a celkem 3 různé typy odlehčovacích komor (s bočním přelivem, žabí tlama a atypická, dejme tomu že v tomto případě vzdouvací). Nejstarší stoky na videu mají okolo 100 let (±1920), nejnovější jsou z roku 2011, pokud se nemýlím a pokud někde na videu snad není vyfocená nějaká ještě novější. Pro upřesnění ještě jedna, ne tak důležitá, ale užitečná informace - tato akce byla v Praze ve skutečnosti již má druhá, první proběhla v prosinci roku 2021, kdy jsem sem zavítal samostatně. Tato akce však byla kvůli mé zbrklosti, nedostatku informací, špatnému vybavení a celkovému naplánování tak neúspěšná, že jediný záběr z ní zveřejněný, je krátký záběr z jedné odlehčovací komory, kdy se dostavil slabý zimní déšť. Na této akci jsem prozkoumal ještě jedu velkou OK na jiné parádní stoce, ale nechci ji míchat s akcí na tomto videu, takže si ji nechávám pro sebe. Koneckonců, na tomto videu je toho víc než dost! Je jednoduché porovnávat pražské stoky s těmi brněnskými a Brno tak kritizovat, ale je nutno si také uvědomit způsob, jakým stoky vznikaly a jaké jsou zdejší geologické podmínky. V Praze jsou náhorní plošiny a stoky vznikaly ve svě podstatě naráz, podle jednoho návrhu, který vyhotovil pan mistr inženýr William Heerlein Lindley a dle jeho norem už se poté postupovalo při dostavbách a celý (jednotný) systém je tak navržen dle těchto daných norem. Brno má malé rozbité kopečky (ano, pár větších klesáků a plošinek je tu také) a stokový systém vznikal postupně a každý svou část dělal trochu jinak. Alespoň je tedy rozmanitější, ale co na něm opravdu chybí jsou alespoň pořádné spojovací komory a hlavně oblouky! Ne, voda se do hranatých stok neposkládá. Toto je ale na samostatné povídání. Ještě jednou mnohokrát děkuji kolegům Jiříku Kanálníkovi za super společnou akci a Lukáši Lukemu za skvělý "air support"!