Letecké video Lidečko z nebe скачать в хорошем качестве

Letecké video Lidečko z nebe

Katastr obce leží v údolí říčky Senice. Její tok tvoří rozhraní dvou pahorkatin. Levobřeží Senice omývá konec Vizovických vrchů a druhý břeh patří k pohoří Javorníků. Vizovické vrchy končí kótou Vrchkopec 699 m.n.m., na jehož úpatí leží známý přírodní výtvor Čertovy skály. Javorníky začínají na druhé straně Ostrou horou 622 m.n.m. a vrchem Stráží 619 m.n.m. Romantický průsmyk oddělující obě pohoří se nazývá Lomensko, zřejmě podle názvu v 15. století zaniklé osady Lomná, která ležela v nivě, vytvořené řekou Senicí, ze severní strany průsmyku, s centrem v místech, kde je dnes železniční zastávka Lidečko. Ze zaniklé osady, zřejmě po některém nájezdnickém vpádu za uherské války po roku 1420, zůstaly pouze v přilehlých údolích samoty Mužíkov, Sekulovy paseky a ve Staji. Nejvyšším místem obce je vrchol Krajčica 730 m.n.m., nejnižší bod leží na styku s katastrem Lužná u cesty do osady Mužíkov v toku Senice. Jak již bylo napsáno, obec je vlastně jeden průsmyk s několika malebnými údolími, ze kterých přitékají potůčky do hlavního toku. Největším a nejhezčím levobřežním je údolí Račné se stejnojmenným potůčkem. Další jsou údolí Krajina, Lánský potůček, jehož povodí je celé zalesněné a konečně údolí Mužíkov. Na pravobřeží Senice je hraniční údolí s potokem Katrůch, dále údolí Molkovo, Ščotkovo a velmi hezké údolí s Matochovým potokem, zvané taky v horní části Kudlejůvka. Největším přítokem Senice je Půlčinský potok, ústící do Senice v centru průsmyku Lomensko. Díky tomuto geograficky tvarovanému terénu byla původní zástavba obce značně chaotická a zdánlivě neuspořádaná, což však většinou ve výsledném efektu nepůsobí špatným dojmem. Historie a současnost obce Brzy po začátku husitských válek ovládl brumovské panství král Zikmund, který jeho části rozdal do zástavního držení. Miroslavovi z Cimburka takto v roce 1424 předal vesnice Bylnici, Štítnou, Lačnov, Horní Lideč, Lidečko, Poteč, Študlov a Nedašov. Zápisem tohoto aktu vstoupilo Lidečko poprvé do historie. Jedná se o první písemnou zmínku o obci. Správou dlouho obec spadala pod brumovské panství. Od roku 1850 náleželo Lidečko k soudnímu okresu klobouckému, později valašskoklobouckému a politickému okresu uherskobrodskému. Dvojkolejnost začlenění obce byla zrušena roku 1949. Od tohoto roku až do roku 1960 patřila obec Lidečko pod okres Valašské Klobouky. Správní reformou v roce 1960 pak byla obec přičleněna pod okres Vsetín. Název obce se objevuje ve starších pramenech ve tvarech např.: z Lidcze (1509), ves Lidče Kostelní (1518), Dolnij Lidczy (1575), Licz (1633), Dolni Lydcze (1670), Unter Litz (1720), Dolny Lič (1846), Lidečko (1872). Název je odvozen patrně od osobního jména Ľuděk. Lidečko velmi utrpělo při vpádu Tatarů v roce 1663 (údajně zajato a zabito 234 lidí), následně pak vpádem Turků v roce 1683 a Kuruců v roce 1707 (zahynulo 12 lidí) Podle druhého lánového rejstříku z roku 1670 stálo v Lidečku 52 usedlostí, z toho 35 bylo osídlených a 17 bylo pustých. Žili zde 2 láníci, 27 půlláníků, 2 čtvrtlánici a 4 domkaři. Dědina byla převážně zemědělskou, částečně pasekářskou obcí s místním dřevařským průmyslem. V roce 1924 se v Lidečku uvádějí 2 mlýny, 2 hostince, kovář a podkovář, obchod se smíšeným zbožím, krejčí obuvník a stolař. V roce 1935 se uvádějí mlýn, pila, 2 hospody, kapelník, kolář, 2 kováři, 3 krejčí, 2 obuvníci, porodní asistentka, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky a 2 truhláři, dále Lesní revír (1911, 1924) a lesní správa (1930, 1939) velkostatku Brumov, pobočka nábytkářské firmy Kohn ze Vsetína (1905), pilařský průmysl (1946) G. Moqueaux, (1948) n. p. Moravskoslezské pily Šumperk, výroba cementového zboží (1924, 1935, 1939), Spořitelní a záložní spolek v Lidečku (1924, 1935). Obecní pečeť a znak Obec má vlastní obecní znak, prapor a obecní pečeť. Nejstarší dochovaný otisk obecní pečeti je na dokumentech rektifikačních akt z roku 1749. V kruhovém pečetním poli je vyobrazena radlice, jejíž ostří je směřováno doprava. Od spodního okraje pečetního pole směrem nahoru vystupuje po pravé i levé straně z obvodu pečetního pole po osmi plamíncích. V kruhovém opisu pečeti je text: OBETZ : DEDINA : LIDECKO. Dne 16. únoru 1999 byl Lidečku udělen předsedou Parlamentu České republiky Václavem Klausem znak a prapor. Podobu znaku a praporu navrhl místní občan Karel Dorňák. Znak obce má tento oficiální popis V modro-červeně polceném štítě nad skalnatým trojvrším vpravo radlice, vlevo vyniká od středu půl kola svaté Kateřiny; vše stříbrné. Prapor je popsán takto: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a červený, a tři bíle vlající klíny, z nichž střední svým vrcholem sahá do poloviny délky listu a oba krajní do poslední třetiny délky listu. Lidečko si tedy podrželo tradiční motiv radlice, který doplnil jednak motiv Čertových skal, které jsou pro většinu návštěvníků obce jejím symbolem, jednak motiv odkazující k hluboké víře Lidečkovjanů – půl kola svaté Kateřiny, patronky lidečkovského kostela. Zdroj: www.lidecko.cz