344/ MIREK HOFFMANN - POLICAJT скачать в хорошем качестве

344/ MIREK HOFFMANN - POLICAJT

hudba / text - Mirek Hoffmann Měl jsem starej mlejn a nemlel mouku, se ženou jsem tam jen žil jen pár krav a za náhonem louku, na poli jsem farmařil. Zatímco jsem s krávama za cestou oral pole jalový, žena v díži zadělala těsto, pekla chléb i cukroví. Rf.: - Modrý z nebe snes bych svojí ženě, život se mi zdál jak sen a tak to šlo pořád, každodenně až nastal ten soudnej den. Netušil jsem, co se to tu děje když jsem doma natrefil náčelníka místní policie jak v sednici kafe pil. Často jsem ho potom večer vídal zmazanýho od těsta, prej tam u nás taky někdy snídal když jsem odjel do města. Rf.: - A tak jsem si počkal jednou v noci když chtěl k ženě tajně vlézt,fláknul jsem mu mezi křivý oči mojí malou něžnou pěst. Zatímco jsem bručel v jeho base, v rajónu dál pytlačil mojí ženu prohýbal mi v pase, v posteli s ní skotačil. Když už uběh skoro celej tejden a doma se nic nemění pochopil jsem, že to takhle nejde tak jsem utek z vězení. Rf.: - Našel jsem ho v našem starém mlejně za ohradou, kde byl chlív tasili jsme oba na chlup stejně on vystřelil ale dřív. Teď tu čekám v tom horoucím pekle kde jen ďábel zahálí přikládám pod velkej kotel vztekle, ať se pěkně rozpálí. Rf.: Doufám, že mně moje přání vyjde, už se těším na ten rajt však sem moje bídná žena přijde i ten její policajt.