Petr Hrubec / Není důležité, co se děje, ale jak je to prožíváno (vysvětlení na příkladu) скачать в хорошем качестве

Petr Hrubec / Není důležité, co se děje, ale jak je to prožíváno (vysvětlení na příkladu)

↓↓↓↓ ROZKLIKNI PRO DALŠÍ INFORMACE ↓↓↓↓ Ahoj přátelé, jmenuji se Petr Hrubec a asistuji lidem na jejich cestě osobního a duchovního rozvoje. Více o mě a o tom, co mohu udělat pro Tebe, najdeš na mém webu petrhrubec.cz. V tomto videu si řekneme, proč je třeba otočit svůj pohled dovnitř a jak využít dramata vnějšího světa k tomu, abychom se osvobodili. Více o obsahu videa najdete níže. Mé stránky: https://www.petrhrubec.cz/ Můj email: [email protected] Odebírej můj kanál Být člověkem: https://bit.ly/3CYUlEn Podpoř mě v mé práci zasláním libovolného finančního příspěvku na účet: 43-6237640257/0100 (nezapomeň do poznámky uvést "DAR" a také e-mail, pokud chceš, abych ti osobně poděkoval). Pokud posíláš peníze ze Slovenska, zde je IBAN: CZ7201000000436237640257 Jsem nesmírně vděčný všem, kteří mě jakkoliv podporují. Děkuji vám! OBSAH VIDEA: Ahoj přátelé, dokud byla má pozornost obrácena do vnějšího světa, řešil jsem situace vnějšího světa. Když jsem pochopil, že vnější svět je to pouze sled dramat, který nikdy nekončí, začal jsem vnímat, co tato dramata vyvolávají ve mě. Teď už mě vlastně moc nezajímá, co se děje "tam venku", ale co to dělá se mnou. Nejde tak o událost jako takovou, ale o to, jak je mnou prožívána. Od mala jsme byli zvyklí upínat naši pozornost ven, mimo nás. Snad proto, že máme oči, které míří do prostoru a ne dovnitř nás samých. Naučili jsme se bavit o vnějších událostech, dělat si na ně názory, zaujímat k nim postoje, ale nikdo nám neřekl, že tyto situace jsou pouze prstem, který brnká na strunu uvnitř nás. Rád bych s vámi sdílel osobní zkušenost, kterou jsem teď prožil a díky níž jsem se zase o kousek víc osvobodil. Tady je: Před několika týdny se mi zcela přestali ozývat lidé na konzultace i terapie. 14 dnů se neozval vůbec nikdo. To pro mě byla zcela nová situace, neboť se mi doposud každý týden ozvalo několik lidí. Díky tomuto přerušení toku jsem tak najednou mohl pozorovat a prožívat, co ve mě tato nová situace vyvolává. A viděl jsem, jak mysl začíná panikařit. Vnímal jsem její připoutanost k tomu, že se mi lidé ozývají. Přišly i myšlenky a pocity typu: "Jak to, že nemohu dávat své největší dary a prožívat naplnění z práce s lidmi?!". Cítil jsem i jakousi nejistotu a mysl ihned začala nahazovat, že bych se měl nějak zpropagovat či alespoň natočit nějaké video, atd. a tuto situaci "napravit". Během několika dnů jsem tak mohl zakusit, jak je část mého ega připoutána k roli "terapeuta". Jak se jí líbí pocity, které mi přináší a jak panikaří, když je nemá. V tu chvíli jsem si v tom uvědomil tu nesvobodu. A protože jsem zároveň věděl, že to, co se děje, je to nejlepší pro mě, tak jsem danou situaci nijak nezpochybňoval a neměnil. Pouze jsem si "dovolil" všechny tyto myšlenky a pocity mít. Ničemu jsem se nebránil, ale zároveň jsem na to ani nijak nereagoval. Nezačal jsem se propagovat, nenatočil video, prostě jsem z tohoto místa neklidné mysli neudělal zcela nic. Velmi brzy mi bylo jasné, co se děje a že mám prožívat právě tyto pocity, abych se zase o kousek víc osvobodil. Sranda byla, že jsem ty dva týdny vlastně na lidi ani neměl čas. Nejprve jsem celý víkend natáčel rozhovory s šipkaři, poté jsem byl nachlazený, unavený a celkově bez energie a šťávy, takže bych stejně na nikoho neměl sílu. No a nejlepší bylo, že po těch 14 dnech bez klientů jsem se podíval do mailu a měl jsem tam 4 žádosti o konzultaci, které přišly během asi 3 hodin. Jakmile jsem to uviděl, ihned mi naskočila myšlenka: "Aha, tak já už jsem zdravý. Proces proběhl a jde se zase dávat energie ven." A přesně tak to bylo. Od pondělí už jsem necítil nachlazení a zase se všechno rozjelo, akorát ještě lehčeji a svobodněji. Co tím chci říct? Že je mnohem přínosnější vnímat, co situace vnějšího světa dělají s námi. Protože nic se neděje náhodou. A když si dovolíme být s tím vším, co se v nás v danou chvíli vynořuje, dovolíme tomu být, tak pochopíme, že se děje to nejlepší pro nás, i když to tak v danou chvíli nevnímáme. Krásný den všem! Petr