V panice zemřete za 15 minut, v klidu přežijete 25. Český rekordman o limitech lidského těla скачать в хорошем качестве

V panice zemřete za 15 minut, v klidu přežijete 25. Český rekordman o limitech lidského těla

Extrémní chlad, nedostatek kyslíku a uzavřený prostor pod ledem. Podmínky, ve kterých lidský organismus běžně selhává, jsou pro Davida Vencla pracovním prostředím. V pořadu Přežít na platformě FocusOn vysvětluje světový rekordman v otužování a freedivingu, proč o přežití nerozhodují svaly, ale hlava, jak lze prodloužit dobu přežití v ledové vodě o desítky minut a proč je dnešní společnost méně odolná než generace před námi. Celá rozhovor: https://www.focuson.cz/v-panice-zemre... David Vencl patří mezi světovou špičku v extrémním freedivingu v chladných podmínkách. V roce 2021 vytvořil světový rekord, když pod ledem na jeden nádech uplaval 81 metrů mezi dvěma vysekanými otvory. „Uplaval jsem 81 metrů na nádech za minutu a třicet pět sekund,“ popisuje. Druhý světový rekord přidal v roce 2023, kdy se v plavkách potopil do hloubky 53 metrů pod ledem. „Byl jsem první člověk na světě, který zkombinoval chlad, zadržení dechu a hloubku,“ říká Vencl. V této hloubce už na tělo působí tlak šesti atmosfér, tedy šestinásobek tlaku na hladině. Pod ledem není na paniku prostor Potápění pod ledem znamená uzavřené prostředí, ze kterého nelze kdykoliv vystoupat. Podle Vencla je klíčové mít mentálně zvládnutý scénář selhání. „Musíte mít plán B. Nesmí nastat vteřina přemýšlení,“ říká. Vencl přiznává, že se mu dvakrát stalo, že nemohl najít výstupní otvor. „Zachoval jsem chladnou hlavu a přešel jsem do jiného režimu,“ popisuje situaci z generální zkoušky rekordního ponoru. Právě schopnost automatické reakce bez paniky podle něj odděluje přežití od bezvědomí. Dýchání a stres. Proč tělo selhává dřív než kyslík Jedním z klíčových témat rozhovoru je práce s dechem. „Ve stresu se zatnou svaly a omezí se pohyb hrudníku,“ vysvětluje Vencl. Tělo to pak kompenzuje zrychleným dýcháním, což zvyšuje spotřebu kyslíku a stres. Podle něj lze správným dýcháním a mentální přípravou zásadně ovlivnit výkon. „Když si situaci představíte desetkrát nebo stokrát, mozek ji vyhodnotí jako známou,“ říká. Během covidu, kdy nemohl trénovat v bazénu, si rekordní výkon pouze vizualizoval, přesto byl schopen jej následně fyzicky zvládnout. Kolik minut rozhoduje o životě? U netrénovaného člověka ve stresu může být doba přežití v ledové vodě okolo 15 minut. Pokud však zůstane v klidu, může se prodloužit až na 25 minut. „Když se loď otočí za deset až dvanáct minut, rozdíl mezi panikou a klidem může znamenat život,“ říká Vencl na příkladu jachtařů v polárních oblastech. Klíčovým faktorem není fyzická kondice, ale schopnost udržet nízkou spotřebu energie. Otužování není extrém, ale řízený stres Vencl odmítá představu otužování jako bezhlavého hazardu. „Vystupujeme z komfortní zóny do zóny učení, ne do zóny zděšení,“ vysvětluje. Bezpečnost podle něj znamená kontrolovaný vstup i výstup z vody, přítomnost dalších lidí a jasný plán. Podle Vencla je překvapivé, že zdravý organismus zvládne první kontakt s ledovou vodou řádově v minutách. Typicky dvě až tři, pokud je situace kontrolovaná. „To je start,“ říká Vencl. Podobně jako u silového tréninku není postupné otužování o sekundách, ale o správném nastavení hlavy. Děti, komfort a ztracená odolnost Výraznou část rozhovoru věnuje Vencl dětem a výchově. „Děti jsou přirozeně odolnější než dospělí,“ tvrdí. Problémem je podle něj přehnaná ochrana a komfort, který brání rozvoji přirozených reflexů. Upozorňuje například na ztrátu pohybové automatizace. „Děti dnes často nemají reflexy, které jsme si vybudovali pády,“ říká. To se podle něj projevuje vyšší úrazovostí i nižší fyzickou i psychickou odolností. Kurzy, knihy a přenos know-how Vedle rekordů se Vencl věnuje vzdělávání. Vede základní kurz otužování, který trvá přibližně šest hodin a zahrnuje fyziologii, anatomii i praktický vstup do studené vody. „Cílem je, aby člověk odešel hotový,“ říká. Je také autorem dvou knih, které mapují cestu k oběma světovým rekordům a slouží jako praktický návod k otužování a freedivingu. V roce 2024 se navíc podílel na vytvoření Guinnessova rekordu, kdy se do ledové vody ponořilo 2 460 lidí najednou. Zdraví jako osobní odpovědnost „Jakmile kompetenci předáte někomu jinému, ztrácíte kontrolu,“ říká Vencl. Otužování, dechová cvičení a vystupování z komfortu vnímá jako prevenci, nikoli extrém. Jeho přístup shrnuje jednoduché motto: „Můžeme dělat nebezpečné věci bezpečně – nebo bezpečné věci nebezpečně.“ Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak přesně vypadá mentální příprava na ponor pod ledem? Co se děje v těle během prvních minut v ledové vodě? Jak lze prodloužit dobu přežití v extrémním chladu bez tréninku? Proč jsou děti přirozeně odolnější než dospělí? Jaké chyby lidé nejčastěji dělají při otužování a pobytu v zimní přírodě?