Pod černou vlajkou v 1 скачать в хорошем качестве

Pod černou vlajkou v 1

​V mořském přístavu rum teče proudem, každý z nás se narodil, se špatným osudem. Zvedáme kotvy, když město ještě spí, za obzor plujeme, kde hlas moře zní. Kdo nemá žaludek, ať raději zůstane v suchu, my máme v plachtách vítr a svobodu v duchu! ​​ ​Kapitán má v oku blesk a v ruce mapu starou, honíme se za sny a za tou dálkou velkou. Kanonýr už láduje, prach páchne z prken, nepřítel se modlí, cítí smrt za krkem. Nám nevadí bouře, ani blesků svit, my přišli jsme si brát, ne o milost prosit! ​ Tak napni plachty, ty starej mořskej vlku, máme krev na šavlích a štěstí ve svých rukách! Dokud nás nepozře ta hluboká tma, vládneme vlnám, on, já i ta loď zlá. Na vlnách se houpáme, všechno zlato světa si vyhledáme. ​ Budeme rum pít a hlasitě zpívat, ale do té doby si budeme život užívat. Až jednou přijde den a prkna pod nohama skončí, pohled na dno oceánu s námi se rozloučí. ​Až hvězdy zhasnou nám a vítr ztratí dech, naše jména zmizí, jak pěna mizí z moře. Poslední výstřel z děla rozplyne se ve vlnách, jen příběhy o nás budou dál znít v hospodách. Tak napni plachty, ty starej mořskej vlku, dokud se loď houpá, máme svět ve svých rukách! Dokud nás nepozře ta hluboká tma, vládneme vlnám, on, já i ta loď zlá. Pod černou vlajkou pluli jsme dál, dokud poslední vlna nezazpívala nám. Žádnej kříž, žádnej hrob, jen slaná voda.