Hrad(Castle)Kašperk 1080p CZ скачать в хорошем качестве

Hrad(Castle)Kašperk 1080p CZ

Composer music Adrian von Ziegler V roce1356 dal král Karel IV. příkaz Vítovi zvanému Hedvábný k zahájení příprav na stavbu hradu ve střední části Šumavy. Královo rozhodnutí vycházelo především z potřeby ochránit zemskou hranici proti Bavorsku. Spolupůsobil zde nepochybně také zřetel na zajištění blízkého naleziště zlata, které se rýžovalo ve Vydře u Rejštejna. V této krajině již r. 1337 král Jan Lucemburský vydal svému věřiteli Petru z Rožmberka písemné oprávnění k těžbě drahého kovu. Z hradu bylo také možno dozírat na provoz na staré Vintířově stezce, která vycházela z Pasova, postupovala z bavorského Zwieselu na Hartmanice a dále do Sušice.Význam hradu také vzrostl tím, že se r. 1361 stal sídlem popravy (dohledu na bezpečnost a práva trestat dopadené zločince). Na počest stavebníka dostal hrad jméno Karlsberg -- počeštěně Kašperk. Hrad byl vystavěn na ostrohu vrchu Ždánova. Branou ve vnější hradbě na východní straně se vstupovalo do protáhlého předhradí, v jehož čele byl příkop a budova purkrabství napříč ostrohu. Průjezdní druhou branou se odtud vstupovalo do horního hradu s podélným patrovým palácem s věžemičtverhranného půdorysu na obou koncích. Na věžích jsou ochozy spočívající na krakorcích, obě věže měly vysoké stanové střechy vyzděné z cihel. Hrad je pozoruhodný svým půdorysným typem, jehož variantou je rovněž karlovský hrad Radyně. Po dostavění (asi v r. 1365) nebyl hrad jako královský majetek v přímé správě královských úřadů, nýbrž byl stále zastavován. Prvním zástavním držitelem Kašperka byl pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. V r. 1379 zastavil král Václav IV. hrad s příslušenstvím (dva dvory, ves Kavrlík a právo vybírat mýto v pohraniční osadě Cimburku, včetně neomezené těžby dřeva v lesích) lankrabímu Janu z Leuchtenberka. V r. 1402 král potvrdil zástavu Habartovi z Hartenbergu. Od r. 1411, kdy Kašperk získal Petr Zmrzlík ze Svojšína, byli zástavní držitelé hradu a panství převážně z řad domácí šlechty. Zmrzlík a jeho syn Václav stranili táborům až do osudné bitvy u Lipan (1434). V posledních letech držby Kašperka (1450 až 1453) měl Petr Zmrzlík časté pohraniční půtky s bavorskými bojůvkami (rytířem Martinem Sattelbognerem). R. 1454 prodal kašperské panství Zdeňku ze Šternberka. Také on musel po čase (1470) odrážet nepřátelské vpády ozbrojenců pasovského biskupa Oldřicha. R. 1487 prodal Zdeňkův syn Zdislav Kašperk Bohuslavu ze Švamberka. Ten dal přenést oltář z hradní kaple do kostela v Kašperský Horách. Dosavadní zástavní majitelé Kašperka nevěnovali údržbě hradu náležitou pozornost. Nějaké opravy na hradě se prováděly v r. 1495 za Jindřicha, syna Bohuslava ze Švamberka, a doktora Václava z Velhartic, jemuž pak v r. 1533 jeho nástupce Jiřík Lokšan uhradil prokázané výdaje. Roku 1553 zastavil král Ferdinand I. kašperské panství Ludvíku Tovarovi z Enzesfeldu, jemuž český sněm poskytl úvěr na další opravné práce (1554). Zdá se, že tyto opravy byly dost rozsáhlé, protože ještě Tovarově vdově Zuzaně povolil král, aby si mohl ze zástavy odpočítat vynaložené peníze. Když potom byly městu kašperským Horám pronajaty hrad (1585), čtyři pusté dvory, lesy a mýto, převzal nový uživatel na sebe povinnost pokračovat v nutných opravách hradního objektu. S krátkou přestávkou v l. 1600 až 1605, kdy si Kašperk pronajal celní komisař Mikuláš Černohorský z Hořiměřic, drželo město hrad až do r. 1617. Za městské správy však objekt nebyl již řádně udržován, takže v kupní smlouvě z r. 1617 se uvádí jako pustý. Když po třicetileté válce nařídila vídeňská vláda, aby všechny pevné hrady v Čechách byly zbořeny, aby se eventuálně v příští válce nestaly opěrnými body nepřítele, nebyl tento příkaz na Kašperku proveden. Kašperští získávali ze zříceniny stavební materiál.