Poprava "Osvětimské hyeny", nacistické dozorkyně v Osvětimi a Bergen-Belsenu - Irma Grese скачать в хорошем качестве

Poprava "Osvětimské hyeny", nacistické dozorkyně v Osvětimi a Bergen-Belsenu - Irma Grese

...Díky ukořistěným věcem od zavražděných obětí v Březince si Irma mohla vybírat z těch nejkvalitnějších oděvů z celé Evropy. Grese si nechávala šít šaty na míru od nejlepších židovských švadlen, které se staly vězeňkyněmi tábora, a obzvlášť si oblíbila blankytně modré sako s tmavomodrou kravatou. Irma trávila hodiny před zrcadlem, upravovala si vlasy a představovala si sebe jako filmovou hvězdu. Grese jednou prohlásila: "Až skončí válka, budu ve filmech. Mé hvězdné jméno uvidíte na plátnech. Znám život a viděla jsem mnoho věcí. Cítím, že mé zkušenosti se mi v kariéře umělkyně budou hodit." Byla ovšem na omylu. Irma Grese opustila Osvětim 18. ledna 1945, když se sovětská vojska přiblížila ke komplexu koncentračního tábora Osvětim. SS zahájily evakuaci Osvětimi a jejích pobočných táborů. Tyto nucené pochody vězňů koncentračních táborů se staly známými jako pochody smrti. Vězni museli pochodovat na dlouhé vzdálenosti pod dozorem a v mimořádně tvrdých podmínkách. Grese doprovázela jeden takový nucený transport z Osvětimi do Ravensbrücku a odtud do Bergen-Belsenu. Tam dorazila spolu s velkým počtem vězňů z Ravensbrücku v březnu 1945. Ti, kteří se zhroutili nebo neudrželi krok, byli zastřeleni příslušníky SS. Během těchto pochodů smrti nedostávali vězni téměř nic najíst a jídlo nebylo ani po příchodu do tábora. Podle vězňů, kteří měli to štěstí, že válku v Bergen-Belsenu přežili, se denní porce jídla skládala z vodnaté polévky z různých druhů tuřínů vařených ve vodě a tří a půl centimetru chleba denně. Hygienické podmínky v Bergen Belsenu byly příšerné. Vody na pití a vaření byl nedostatek a voda na mytí nebyla vůbec. Tábor byl neuvěřitelně přeplněný. V zimních měsících, během velkých mrazů, museli vězni spát vsedě na podlaze a nějak se snažit podělit o pouhých 200 přikrývek v táboře s desítkami tisíc vězňů. V březnu 1945 se v důsledku hladu, žízně a vypuknutí epidemie skvrnitého tyfu pohybovala průměrná denní úmrtnost mezi 250 až 300 vězni. V Bergen-Belsenu Grese pokračovala v týrání vězňů, kteří podle jejích vlastních slov "byli špinaví a nemocní", až do hořkého konce. I zde se bavila nejen bitím a kopáním vyhladovělých vězňů, ale také tím, že je nutila klečet a držet nad hlavou kameny. Často také byli nuceni stát hodiny ve sněhu, ledu a dešti od tří do devíti hodin ráno. Přestože v Bergen-Belsenu všude kolem umírali lidé, Grese vězeňkyně nejen svlékala a bila gumovým obuškem, ale také je podrobovala trestným fyzickým cvičením. Ženy musely pochodovat, běhat nebo dělat “žabí skoky”, dokud nepadly vyčerpáním. Asi dva týdny před příchodem britských vojsk, když už bylo zřejmé, že válka skončila, byla viděna, jak bije dívku jezdeckým bičíkem. V předvečer osvobození Grese srazila k sobě hlavy dvou sester, když je přistihla, jak se snaží sníst zbytky bramborových slupek z táborové kuchyně. Přestože v táboře pracovala jen tři a půl týdne, byla tak krutá, že jí vězni přezdívali "bestie z Belsenu". 17. dubna 1945, dva dny po osvobození Bergen Belsenu, byla Irma Grese zajata britskými silami spolu s dalšími nacistickými zločinci, jako byl Josef Kramer, velitel Osvětimi-Březinky a poslední velitel Bergen Belsenu. Grese a další dozorkyně SS byly dočasně uvězněny v tankové výcvikové akademii wehrmachtu asi tři kilometry od Belsenu. V této době s ní dělal rozhovor anglický novinář. Zeptal se jí, proč se dopustila zločinů, které spáchala, a Irma bez ostychu odpověděla: "Bylo naší povinností vyhladit protispolečenské živly, aby Německo mělo zajištěnou budoucnost." Spravedlnost nakonec Grese dostihla, když byla souzena v belsenském procesu, který začal 17. září 1945. Během něj svědci tvrdili, že byla nejhorší příslušnicí SS v táboře. Na to Grese odpověděla, že všichni lžou, přehánějí a dělají z komára velblouda. Grese přiznala pouze bití, ale prý nikdy nikoho nezabila. Její lži jí však nepomohly uniknout spravedlnosti. Dne 17. listopadu odsoudil britský vojenský tribunál Irmu Grese k trestu smrti oběšením. Bylo jí 22 let, když britský kat Albert Pierrepoint 13. prosince 1945 popravu vykonal. Její poslední a jediné slovo při cestě na šibenici bylo "schnell", což znamená rychle. Grese byla nejmladší ženou, která byla ve 20. století odsouzena k smrti podle britského práva. Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History. Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné. ► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:    / @worldhistoryvideoscz   #worldwar2 #ww2 #historie #dejiny #holocaust #holokaust