Vysoké Tatry - trochu jiná cesta na Jahňačí štít скачать в хорошем качестве

Vysoké Tatry - trochu jiná cesta na Jahňačí štít

4.10.2025 - Jahňačí štít - 15 dní mimo Tatry, navíc se pomalu blíží konec sezóny a tak vyrážím i přes nejisté podmínky. Počasí tentokrát luxusní, jasno celý den a bezvětří, ale problém je tentokrát pár dní starý sníh. Samozřejmě nečekám, že by se za ty dva dny z něj stal kvalitní nosný sníh vhodný na lezení, ale tak nějak jsem počítal, že by vhodně orientovaný hřeben mohl být už víceméně bez sněhu a cepín a mačky beru spíše pro jistotu pro bezpečný sestup, jinak vyrážím nevybavený na "sněhové" podmínky, bez sněhových návleků, poutka na cepín (mohl jsem si udělat provizorní z pomocné šnůry) a v rukavicích jen na zahřátí a ne na odhrnování sněhu (ale aspoň jsem mohl střídat dva páry). Takže už k tomu co jsem teda šel: Vstávám o půlnoci a svítání už sleduji z Kopského sedla, čili v nejvýchodnějším bodě Hlavního Tatranského hřebene Vysokých Tater. Mám takový plán (sen) do budoucna a to tento hřeben projít nonstop a tak si postupně (mimojiné) uždibuji různé jeho fragmenty. Hřeben z Kopského sedla (Koperzsadska grań po polski) volím právě kvůli nejistým podmínkám, protože by neměl přesahovat obtížnost II UIAA. Sněhu je více než jsem čekal, ale i tak jsem odhodlaný vybojovat aspon Jahňačí štít. Jakmile se do hřebene opře slunce, tak se ze sněhu stává bílá kaše a spíše než cepín by se hodily nepromokavé rukavice a lezení tak spíše připomíná ometání zasněžených balvanů, tempo je strašné a když se dostanu na přelidněný vrchol Jahňačí štítu rovnou ruším původní plán pokračovat dál směr Kolový štít. Na konec ještě uvedu důležitou informaci a to, že se hřeben nachází v nejpřísnějším pásmu ochrany přírody Tatranského národního parku.