Скачать с ютуб Češi na Ukrajině: Příběh exulantů a války в хорошем качестве

Češi na Ukrajině: Příběh exulantů a války

Po bitvě na Bílé hoře odešly tisíce Čechů a Moravanů do exilu. Malá skupina se usadila až u Černého moře a jejich potomci dodnes žijí v českých vesnicích Bohemka a Veselynivka na Ukrajině. Jak se jim podařilo uchovat český jazyk a tradice? A jak prožívají válku, která už tři roky sužuje jejich domov? V tomto díle Zastávky na trati vypráví svůj příběh Marie Provazníková, obyvatelka Veselynivky. Poslechněte si autentické svědectví o životě českých krajanů na Ukrajině. 🎧 Sledujte celý rozhovor a sdílejte své myšlenky v komentářích! ‪@pankulturak‬ 01:42 Naši prarodiče sebou přivezli Bible a zpěvníky. Jazyk se tak předával z generace na generaci. A také nás nesla víra a naděje. 03:40 – Veselynivku založilo v roce 1912 pět českých rodiny. 05:50 – Cesta pobělohorských exulantů vedla do Veselynivky přes Polsko, Oděsu, Ural a zpátky k Černému moři 08:50 Evangelický sbor ve Veselynivce vedu už šestadvacet let 13:30 Jsem hrdá na to, že na vesnici mluvíme česky. 15:15 Když se sejdeme, dáme si kafe a zpíváme české lidové písně. 18:00 Hodně lidí kvůli válce odešlo a nevím zda se budou chtít vracet do rozbitých měst. 20:00 Když začala válka, tak jsme postavili dětské hřiště. Život je krásný a jde dál i v těžkých chvílích jde dál. 22:10 Hodně nás povzbuzují každodenní zprávy od našeho prezidenta. 26:00 O vás k nám odcházejí na válku velké peníze. Od nás odcházejí do války lidé, naše děti, manželé, tatínci. Vy platíte velkou cenu, my ještě větší. 29:22. Máme naději, že do rozhovorů o konci války zasáhne pán Bůh. 31:30 Já říkám, pustí mě sem a pustí mě zase domů. 35:00 Až se vrátím domů tak se nejdřív projdu po dvorku, děti přiběhnou a uvaří mi nějaký dobrý oběd.