Poprava Stanisława Kosiora - Stalinova zabijáka odpovědného za Holodomor na Ukrajině скачать в хорошем качестве

Poprava Stanisława Kosiora - Stalinova zabijáka odpovědného za Holodomor na Ukrajině

...Dne 12. března 1933 hlásila ruská tajná služba z Kyjevské oblasti: “V poslední době jsme zaznamenali značný nárůst pojídání mrtvol a kanibalismu... matka nebo otec zabijí dítě, snědí maso a stejným masem krmí své děti. Mnozí si dělají ‚zásoby‘ a nasolují maso v sudech.“ Protože komunistický totalitní režim dělal vše pro to, aby důsledky svého zločinu utajil, není počet obětí znám. Ve společných prohlášeních pro OSN, které v roce 2003 podepsalo 25 zemí, se však uvádí, že zemřelo 7-10 milionů lidí. V roce 1935 byl Kosior, který ve své funkci nesl odpovědnost za toto zvěrstvo, vyznamenán Leninovým řádem „za mimořádné úspěchy v oblasti zemědělství“. Mezi srpnem 1936 a březnem 1938 provedla ruská tajná služba NKVD velkou čistku, při níž byl uvězněn nebo popraven obrovský počet, pravděpodobně více než milion, občanů v celém Sovětském svazu jako údajných „nepřátel lidu“. Po Stalinově nástupu k moci začali někteří členové bývalé bolševické strany zpochybňovat jeho autoritu. Vyšetřování odhalilo síť členů strany, kteří údajně pracovali proti Stalinovi, mezi nimiž bylo i několik Stalinových rivalů. V polovině 30. let se Stalin domníval, že každý, kdo má vazby na bolševiky nebo Leninovu vládu, je hrozbou pro jeho vedení a musí odejít. Velká čistka začala zatýkáním členů strany, bolševiků a příslušníků Rudé armády a poté se rozšířila i na sovětské rolníky, příslušníky inteligence a některé národnosti. Během masových operací NKVD hojně využívala věznění, mučení, násilné výslechy a svévolné popravy, aby si prostřednictvím strachu upevnila kontrolu nad civilisty. V roce 1938 však útlak dosáhl takového rozsahu, že poškodil infrastrukturu, hospodářství a dokonce i ozbrojené síly sovětského státu, což Stalina přimělo k ukončení čistek. Na počátku Velké čistky Kosior loajálně podporoval Stalina a v srpnu 1936 byl jedním z osmi sovětských vůdců, před kterými se obžalovaní v prvním z moskevských vykonstruovaných procesů museli přiznat, že zosnovali atentát na Stalina. Pět jmenných seznamů osob, které měly být popraveny na počátku čistky, Kosior spolupodepsal. V lednu 1938 byl odvolán do Moskvy a byl nahrazen Nikitou Chruščovem, kterému bylo Stalinem řečeno, že Kosior „neodvádí dobrou práci“. Chruščov ve svých pamětech napsal, že ačkoli měl proti přesunu námitky, Stalin ho přehlasoval. Chruščov měl Kosiora rád. Muž, který byl ve své funkci odpovědný za miliony mrtvých, byl podle Chruščova „poměrně mírný člověk, příjemný a inteligentní“. Ačkoli byl Kosior jmenován vedoucím sovětského kontrolního úřadu a místopředsedou sovětské vlády, 3. května 1938 byl zatčen a zbaven všech stranických funkcí. Jeho případem se zabýval Boris Rodos, nechvalně proslulý mučitel zaměstnaný NKVD, který z něj měl vynutit přiznání. Kosior vydržel brutální mučení, včetně čtrnáctihodinového výslechu, deprivace spánku a minimálního odpočinku, ale zlomil se, když do místnosti přivedli jeho šestnáctiletou dceru a před jeho očima ji znásilnili. Poté, byl předvolán do Stalinovy kanceláře, aby se konfrontoval s Grigorijem Petrovským, který byl předsedou Všeruského ústředního výkonného výboru a spolupředsedou Ústředního výkonného výboru Sovětského svazu, který odmítal uvěřit, že by byl Kosior vinen. Petrovskij později toto setkání popsal: „Posadili Kosiora na židli. Seděl tam sklíčený; bylo vidět, že toho má za sebou hodně. Kosior řekl: ‚Víš, jsem polský špión.' ... Pak Stalin vítězoslavně poznamenal: ‚Tak vidíš, Petrovskij, nevěřil jsi, že se Kosior stal špionem. Teď věříš, že je nepřítelem lidu?' 26. února 1939 byl Kosior odsouzen k trestu smrti zastřelením a ještě téhož dne popraven generálem Vasilijem Blochinem. Kosiorova manželka, dcera a syn nedopadli o nic lépe. Jeho žena Elizaveta byla zatčena 3. března 1938 poté, co byla obviněna, že je manželkou kontrarevolucionáře, a 3. srpna 1938 byla zastřelena. Jejich šestnáctiletá dcera Tamara, která byla znásilněna před očima svého otce, spáchala sebevraždu skokem pod vlak. Kosiorův dvacetiletý syn Vladimir Stanislavovič padl v bitvě o Leningrad v prvních prosincových dnech roku 1942. Během čistek byl popraven i Kosiorův bratr Vladislav. Po Stalinově smrti byl Kosior 14. března 1956 sovětskou vládou rehabilitován. V roce 2010 však kyjevský odvolací soud potvrdil obvinění Kosiora ze spoluúčasti na Holodomoru. Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History. Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné. ► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:    / @worldhistoryvideoscz   #historie #dejiny #stalin #soveti #ww2