Bití a poprava nacistického generála, který prý našel Ježíše a po zabití milionů lidí chtěl milost скачать в хорошем качестве

Bití a poprava nacistického generála, který prý našel Ježíše a po zabití milionů lidí chtěl milost

...Kromě smrtelně nebezpečných nucených prací vězňů v koncentračních táborech byl Pohl jako „pán statisíců vězňů“ odpovědný především za „radikální vykořisťování a využití vězňů, od zabavování jejich cenností až po získávání jejich zlatých zubů a vlasů“. Lidský materiál měl být přitom efektivně a plně využit a Pohl dokonce vypočítával hodnotu otrockých dělníků. Celkem měl typický vězeň koncentračního tábora průměrnou délku života devět měsíců nebo méně a byl oceněn na 1 630 říšských marek, což odpovídá dnešním 15 650 americkým dolarům. Zboží uloupené při deportacích a masových vraždách zahrnovalo oděvy, šperky a další majetek, například devizy a zlato. Dochoval se dopis Heinrichu Himmlerovi, v němž je uveden soupis více než 100 000 hodinek, tisíce plnicích per a podobných předmětů, které byly záměrně označeny jako „židovské pašované zboží", aby se zakryl jejich původ. Po skončení druhé světové války v roce 1945 se Oswald Pohl nejprve skrýval v Horním Bavorsku a později poblíž Brém. V přestrojení za čeledína byl nakonec v květnu 1946 zajat britskými jednotkami. Krátce poté byl Pohl převezen do Norimberku, kde do prosince čelil více než 50 výslechům. Od 13. ledna 1947 byl Oswald Pohl souzen v tzv. Pohlově procesu, což byl čtvrtý z dvanácti vojenských tribunálů známých jako následné norimberské procesy za válečné zločiny, které po skončení druhé světové války vedly úřady Spojených států ve své okupační zóně v Německu v Norimberku. Pohlův proces byl veden v Justičním paláci v Norimberku proti Oswaldu Pohlovi a dalším 17 důstojníkům SS zaměstnaným v Hlavním hospodářském a správním úřadu SS. Hlavním obviněním proti nim byla jejich aktivní účast a řízení „konečného řešení“. Během procesu Pohl obvinil obžalobu z toho, že ji ovládli židovští zástupci a že ji pohání pomsta a slepá nenávist. Nepopíral sice své povědomí o holokaustu, ale trval na tom, že deportace a vyhlazování Židů nikdy nebyly jeho vlastní iniciativou. Podle něj byl pouze obětním beránkem, odsouzeným proto, že jiní se buď vyhnuli spravedlnosti sebevraždou, nebo si zajistili svobodu tím, že proti němu působili jako informátoři. Tvrdil také, že své vlasti sloužil čestně 33 let, a tvrdil, že si není vědom spáchání žádných zločinů. Jeho obhajoba se ho snažila vykreslit jako nevinného úředníka, přetíženého správce, který pouze plnil rozkazy. Jeho lži mu však nepomohly uniknout spravedlnosti. Když americký vojenský soud 3. listopadu 1947 vynesl rozsudek, byl Oswald Pohl odsouzen k trestu smrti oběšením. V soukromém dopise z 1. června 1948 Pohl podrobně popsal jak s ním bylo v zajetí zacházeno. Tvrdil, že měl neustále nasazená pouta, že ho dozorci kopali a bili a že v důsledku toho přišel o dva zuby. Podle jeho slov byl jeden z jeho vyšetřovatelů špatným zacházením pobouřen a týrání ukončil. Pohl požádal o milost, ale jeho žádost byla zamítnuta. Na žádost soudců se soud znovu sešel 14. července 1948, aby posoudil další materiály předložené obhajobou. 11. srpna 1948 vynesl tribunál konečné rozsudky, v nichž většinu svých dřívějších rozhodnutí potvrdil, a to včetně Pohlova trestu smrti, ale některým dalším obžalovaným mírně snížil tresty odnětí svobody. Během procesu se Oswald Pohl začal scházet s římskokatolickým knězem a nakonec se znovu přihlásil ke katolické víře. V roce 1950 pak jeho návrat k víře vedl k vydání jeho knihy „Credo - Moje cesta k Bohu“, která byla vydána se souhlasem katolické církve. Pohl ve své knize přiznal, že se jako generál SS stal „vinným“, a že „upřímně přijímá všechnu vinu a všechny hříchy“. Dodal, že zhroucení jeho politického a ideologického přesvědčení vytvořilo vnitřní prázdnotu - tu, která ho nakonec přivedla k víře v Ježíše Krista. Nicméně se můžeme jen divit, proč jeho cesta k Ježíši přišla až poté, co umožnil systematické vyvražďování milionů lidí prostřednictvím nucených prací, hladu a vyhlazování v koncentračních táborech. Když byl Pohl 7. června 1951 oběšen ve věznici Landsberg v Západním Německu, bylo mu 58 let. Jeho poslední slova byla: „Strávil jsem více než 30 let jako voják. Vždy jsem plnil rozkazy a zůstal věrný své přísaze věrnosti. Jsem připraven.“ Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History. Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné. ► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa:    / @worldhistoryvideoscz   #historie #dejiny #holocaust #holokaust #ww2